Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tour aneb život na hraně. Příběhy těch, kteří do Paříže nedojedou

Tejay van Garderen (vlevo) třetí muž celkového pořadí, vzdal boj s nemocí ve středu. | foto: AP

24 2015
Na začátku jich bylo 198. Nyní zbylo 161 bojovníků. Už jen tři dny je dělí od Paříže. Peloton 102. ročníku Tour de France, tento pestrobarevný had s mnoha vyčerpanými muži, se blíží k cíli třítýdenní pouti. Následující řádky jsou však také o těch, kteří do něj nedorazí - přesto, že sebe vydali maximum.

Tejay van Garderen, lídr stáje BMC, nastydl po 13. etapě, kdy teplota na trati šplhala až k vražedným 40 stupňům.

Snad byly na vině přechody z parna do klimatizace. Snad vyčerpání. Snad i dva týdny v roli lídra pod neustálým tlakem.

Už to ale ani není podstatné.

Nejprve van Garderen jen posmrkával. Jenže během úterního volného dne dostal horečku, roztřásla ho zimnice.

Ve středu ráno tvrdil: „Cítím se lépe. Chci pokračovat.“ Jakmile však vyjel do etapy na Pra-Loup, vytušil, že se blíží konec. Přesto se nabádal: Zkus to, třeba se po pár kilometrech začneš cítit líp.

Byla to bláhová představa.

S obtížemi dýchal, rozbolela ho hlava. Odpadl z pelotonu. Týmoví kolegové jej do něj dotáhli zpět. Pak odpadl znovu. A definitivně.

Už jej neposilovaly ani vzpomínky na úžasný první týden, ani ho nedokázala motivovat vidina stupňů vítězů v Paříži. Dvakrát skončil na Tour pátý. Letos tak dlouho hájil druhou a potom třetí příčku, sahal po životním úspěchu. Ale teď už se nemohl ani opírat do pedálů, nevyvinul žádnou sílu. „Jak se cítíš?“ snažil se vysílačkou zjistit týmový šéf Jim Ochowitz, jenže rádiový signál právě vypovídal poslušnost.

Pak Van Garderen kapituloval. Slezl z kola, nasedl do týmového auta BMC. „Tohle je absolutně nejhorší den mé kariéry,“ řekl.

Týmový lékař Max Testa později vyprávěl: „Tejay je na tom psychicky zle. Stále je v šoku, že zklamal tým.“

22.července 2015 v 21:20, příspěvek archivován: 24.července 2015 v 00:39

"It was a lot of emotions." @tejay_van explains his withdrawal from #TdF2015: http://t.co/WnvbHouGuq pic.twitter.com/zPWu9Ir8t5

V týmovém autobuse, zaparkovaném za cílem, se van Garderen vyrovnával se svojí bolestí. „Dokonce mě tam napadlo: Je to jen zlý sen, probudíš se a zase budeš mít na sobě číslo.“ Ale potom dorazili po etapě týmoví kolegové. „Podívat se jim do očí mě zabíjelo. Tolik toho pro mě za celou Tour udělali,“ vyprávěl.

„A příště pro tebe uděláme totéž,“ tvrdil mu Rohan Dennis.

Van Garderen zatelefonoval manželce, snažil se jí vysvětlit, co se stalo. „Nejradši bych někam zmizel a nikoho neviděl,“ doznal.

Šéf týmu ho chápal: „Najednou toho bylo na Tejaye naloženo až příliš.“ Posadil lídra svého týmu do auta a odvezl do Nice, kde s manželkou žije, aby u ní nalezl útěchu.

Největší závod neobalamutíte

Debutant Louis Meintjes z týmu MTN-Qhubeka tou dobou ležel v nemocnici. Největší talent africké cyklistiky sice na rozdíl od van Garderena středeční etapu dokončil, ale až sedm minut za předposledním jezdcem.

„Nechápu, jak se dostal až sem,“ divil se Jarrad van Zuydam, lékař týmu, když uviděl, v jakém je stavu.

Meintjes se svíjel bolestí, byl dehydratovaný. Sanitka ho okamžitě odvezla. V nemocnici dostal nitrožilní výživu a léky. Diagnóza zněla: žaludečně střevní potíže. Pro jistotu zůstal ve špitále i další den.

23.července 2015 v 11:32, příspěvek archivován: 24.července 2015 v 00:40

Full report on @LouisMeintjes abandoning the @letour: http://t.co/VsA4InuZJK pic.twitter.com/7SIyytI1L9

Tour umí být nemilosrdná. Vysaje vás a odhodí, ať jste hvězda či nováček. Nedělá rozdílů. Vrhá vám do cesty nenadálé překážky, prověřuje vaši tělesnou i psychickou odolnost.

„Kwiato taky zabalil,“ hlásil Zdeněk Štybar po etapě do Pra-Loup. Aktuální mistr světa Michal Kwiatkowski se toho dne ještě probil do úniku, ale vzápětí v něm zjistil, že nohy se mu přestaly točit. „V mé nádrži nezbylo naprosto nic,“ oznámil Polák.

„Tak už jedeme dál jen v pěti,“ dozvěděl se pro změnu od svého maséra Jan Bárta z Bory, když i jeho 24letý kolega Sam Bennett, poslední muž celkové klasifikace, vzdal zoufalý boj. Ne, takhle si mladý Ir, vítěz hromadných spurtů na závodech Kolem Kataru i Bavorska, svoji premiéru na Tour nepředstavoval. Už týden byl nemocný. Každý z týmu to viděl, každý ho litoval.

„Jel jsem na úplný limit. Zkoušel jsem to do chvíle, než jsem byl úplně prázdný,“ ujišťoval. „Nebylo by to lehké, ani kdybych byl úplně zdravý. Což nejsem. Ani přípravu jsem neměl ideální. A největší závod na světě neobalamutíte.“

Na vyšší úrovni tvrdosti

Nemoci skolily v Alpách i Nathana Haase z Cannondalu, předtím tolik aktivního v únicích, či Laurenta Didiera z Treku, Jerome Coppela z IAM a včera rovněž Marka Renshawa z Etixxu. Dvorního rozjížděče Cavendishových spurtů přemohla migréna.

„Už včera jsem s ní přijel do cíle,“ popisoval. „A dnes to bylo ještě horší. Každá nerovnost na silnici vyvolávala u mě obrovskou migrénu, jakou jsem v životě nezažil. A ta se z hlavy přenášela do krku i do zad.“ 

Další jezdci pokračují navzdory nepřetržité bolesti. Michael Matthews z Oriky má od třetího dne vlasové zlomeniny dvou žeber! „Mohu dýchat jen napůl. Proto nejsem schopný odeslat dost energie do nohou,“ říkal. Za jiných okolností by elitní australský sprinter dávno odstoupil.

„Ale tady najednou zjišťuji, že jsem se posunul na vyšší úroveň tvrdosti. Potřebuji to. Chci to. Chci prozkoumat, kde až leží mé absolutní limity.“

23.července 2015 v 19:36, příspěvek archivován: 24.července 2015 v 00:44

REPORT: @blingmatthews & @SimonYatess try their luck in stage 18 break at @letour. More: http://t.co/VCE1dg9Ewy pic.twitter.com/OeybVky2Iu

Včera, před stoupáním na Col de Glandon, dokonce usilovně bojoval ve skupině uprchlíků.

„A ono to šlo,“ usmál se za cílem.

Waren Barguil (vpravo), jenž po pádu v 10. etapě řadu dní závodil celý zafačovaný, dokonce bojuje o umístění v Top 10.

Waren Barguil (vpravo), jenž po pádu v 10. etapě řadu dní závodil celý zafačovaný, dokonce bojuje o umístění v Top 10.

Zbývají poslední tři dny.

A 161 jezdců.

Jen 161 z původních 198.

„Teď je to o přežívání,“ svěřuje se Zdeněk Štybar. „Všechno začíná bolet. A jak jsme toho v předešlých nocích kvůli vedru moc nenaspali, jen tím bolest umocňujeme. Dneska jsem usnul o půl třetí.“

Jeho tým Etixx nyní střeží jako oko v hlavě Marka Cavendishe, muže velmi strhaných rysů, který si po včerejší etapě postěžoval, že s počtem letošních kopců to organizátoři poněkud přehnali . „I když Mark odpadne, čekáme na něj, abychom ho dotáhli zdravého do Paříže a tam se ještě mohl pokusit o etapu,“ říká Štybar.

Všichni ti, kteří zbyli, mají už v nohách 3 302 kilometrů, nespočet průsmyků a výšlapů. Přežili kostky, drsné dny na bočním větru i týden, kdy si připadali jako na Sahaře.

Každý z těch, kteří dorazí do Paříže, ať už to bude první Chris Froome, padesátý Richie Porte, stý Paul Voss nebo nyní úplně poslední Sebastian Chavanel, si v neděli u Vítězného oblouku zaslouží, aby uslyšel: Také ty jsi vítěz. 

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze