Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V olympijské maríně bych se nekoupala, voda smrdí. Jachtařka míří do Ria

Veronika Kozelská-Fenclová | foto: AP

5 2016
Jeden primát už jí patřil, ale přišla o něj. Jachtařka Veronika Kozelská-Fenclová se domnívala, že bude mít v české výpravě pro Rio nejdelší jméno. "Jenže loni se provdala skifařka Knapková, zlato z Londýna už bude obhajovat jako Miroslava Topinková-Knapková. Vede o dvě písmena, nedávno jsme se tomu smály," přibližuje závodnice třídy Laser Radial.

Na olympiádě v Londýně skončila devátá a nyní, v pětatřiceti, se už coby matka dvouletého Matyáše chystá na další hry. „Konkurence šla za čtyři roky hodně nahoru, kdybych se znovu dostala do desítky, bylo by to super,“ přemítá jachtařka. jež si cestu do Ria zajistila pátým místem z předloňského mistrovství světa.

Zatím je jedinou představitelkou českého sportu pod plachtami, jež si účast pod pěti kruhy vybojovala.

Loni v srpnu jste se v Riu zúčastnila předolympijské regaty, nyní v lednu jste se tam připravovala opět. Jak moc se zázemí pro jachtaře změnilo?
Během předolympijské regaty začínali budovat marínu, ale žádné změny jsme s manželem, který je mým trenérem, nezaznamenali. Zázemí tam není téměř žádné, jedna mobilní buňka se dvěma sprchami a dvěma záchody, to je všechno. Ani hadice na umytí lodi, jako na staveništi. Jsou tam asi čtyři místa, kde se dalo trénovat, nebyli jsme sami.

Hodně se hovoří o špinavé vodě v zátoce. Ani to se nezměnilo?
Je to pořád stejné, asi se to nezlepší, jachtaři už si zvykli. Prý tam nebude plavat pevný odpad, to zařídí, ale třeba bakterie člověk nevidí. Ale okruhy jsou naštěstí dál od břehu, motoráky nás tam potáhnou skoro hodinu, a tam už je voda čistá.

Zapáchá voda v maríně?
Ústí tam kanalizace a všude to smrdí. Na moři už to člověk tolik nepozná, jen barva vody je taková divná. Určitě bych se tam nekoupala. Místní to dělají, což obdivuju, teď v lednu tam plavaly mrtvé rybky.

Žádné zdravotní problémy se nevyskytly?
Víc lidí tam mělo žaludeční potíže, horečky a zanícené odřeniny. My jsme naštěstí nic nepocítili. Dodržujeme zásadu, že nevozíme pitnou vodu v lodi, ale na doprovodném člunu.

Skloňuje se také bezpečnostní situace v Riu...
Špatnou zkušenost s manželem nemáme, možná proto, že s sebou nic nenosíme. Kontejner už je v maríně, bydleli jsme přes dvě hlavní ulice a chodili jen v trenkách a tričku přes mosty. Na nich se okrádá, to víme. Před předolympijskou regatou tam dvě holky okradli, nesly tašky a vyrukoval na ně chlap s nožem.

Do Ria pojedete ještě jednou v květnu a potom v červenci. Bude to stačit k tomu, abyste pronikla do tajů tamních proudů, vln a větru?
Obávám se, že to nestihnu. Do Londýna jsme před olympiádou jezdili často, do Ria teď létají holky z top 15 už tři roky. To se dá těžko dohnat. Na olympiádě se střídají okruhy, každý je jiný, stejně jako vlny. Na každé se jede jinak, učím se na nich jezdit. Proto tam od červencového soustředění nejspíš zůstaneme až do her.

Jak jsou podobné přípravy nákladné?
Oproti Londýnu je to nákladnější o letenky, ubytování dražší není, složitější jsou jiné věci. První kontejner s lodí a člunem zaplatil olympijský výbor napůl s Belgičany, protože manžel trénuje i belgické juniory. A teď jsme se domluvili se Singapurci, budou tam posílat kontejner z Mallorky, kde se v březnu pojede velmi dobře obsazená poslední olympijská kvalifikace. Tak jim tam šoupneme kolo.

Kde budete v Riu bydlet? V olympijské vesnici?
Nejspíš ne, je to dost daleko, olympijský výbor nám zabukoval místa v hotelu, který je mnohem blíž. Hledali jsme ho podle jména, ale nenašli, na internetu byl jen projekt, takže ani nevíme, jestli už stojí. Toho se trochu bojím.

Krátce po olympiádě v Londýně jste se provdala, rok nato se vám narodil Matyáš a rozhodla jste se pro další závodění. Jak to zvládáte vedle péče o synka?
Nebýt babiček, které se střídají, nedala bych to. Moje maminka s námi jezdí po závodech v Evropě, dala kvůli tomu bokem i práci. Kdyby s námi nejezdila, neviděli bychom Matyáše třeba polovinu z roku. Do Ria ho ale brát nebudeme - kvůli bezpečnosti, možným chorobám a tak.

Jenže v Riu strávíte i s předchozím soustředěním šest týdnů. Zvládnete to bez synka?
První týden si odpočinu, protože se k nám ještě stěhuje do postele a utiskuje nás. Potom se mi ale začne stýskat.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze