Po prohře s australskou reprezentací ve čtvrtfinále mistrovství světa musela bezmála dvoumetrová blondýnka skousnout euroligovou porážku 72:73 na palubovce ZVVZ USK Praha.
A kousala ji hodně neochotně. Snad právě tahle neschopnost - či neochota - přijmout porážku z ní dělá světovou hráčku. Snad právě díky tomu posbírala skoro všechny týmové i individuální triumfy. Ale Česko na ni bude vzpomínat s rozpaky.
Se závěrečným klaksonem se slavná pivotka otočila k domácí lavičce, symbolicky si plácla s hráčkami USK a pelášila do šaten. K přislíbeným rozhovorům nedorazila.
Co si dnes myslí o porážce Australanek na mistrovství světa? Jak prožila měsíc mezi odletem a příletem do Česka? Jaké ambice si v Eurolize může dělat letošní Spartak? Mrzí ji odchody amerických hvězd Diany Taurasiové a Sylvie Fowlesové z Moskvy?
Na tyhle a další otázky český fanoušek odpověď nedostane. Stejně tak se nedozví, jak vážné zranění Jacksonovou potrápilo v první desetiminutovce. Už po třech a půl minutách totiž odcházela na lavičku, kde si nechala ošetřit levé koleno.
Do té doby stihla jen rychlý faul, následný údiv vůči verdiktu rozhodčích a poté neúspěšnou střelu za tři body.
Poté, co se do zápasu v osmé minutě vracela, přišly její velké chvíle. Dvěma trojkami se podílela na obratu. Z 13:19 na 25:19. Byly to nejlepší momenty jejího týmu a důkaz, že i bez formy je Jacksonová proklatě nebezpečná.
Ve druhém poločase přišla s podobně velkolepou střelou jen jednou. Když tříbodovým pokusem srovnávala na 48:48.
Ani v posledních minutách žádný osobní souboj nevzdávala. Bojovala, snažila se o obrat. Ale marně. Peprné výrazy jí v těch chvílích od rtů odezřelo hned několik svědků.
Pak už Jacksonovou čekala jen rychlá sprcha a honem pryč. V minulých letech na zdejších palubovkách pár cenných vítězství získala, pro rok 2010 však bude mít Česko spojené se slůvkem začínajícím na F...