Skončila šestá. Minulý víkend byla ve třetím závodě SP ve švýcarském Champéry osmá.
"Potvrdila, že patří do světové špičky. Že první výsledek nebyl jen náhodou," řekl Huříkové klubový i reprezentační trenér Jiří Lutovský.
Co říkáte tomu, že jste obhájila první místo v anketě?
Těší mě to. Co se týče iDNES.cz, možná k tomu přispěly mé internetové stránky terezahurikova.com. Návštěvnost na nich je docela velká. Připravují mi je kamarádi z MTBS.cz.
Jak na vaše úspěchy reagují soupeřky? Nemáte problém?
Vůbec. Na trati jsme soupeřky, ale v cíli mám spoustu kamarádek. Ahoj! Jak se ti jelo, říkají. Teď naposledy byla šestá Rakušanka Elizabeth Osl, která je také v kategorii do 23 let. Minulý závod byla devatenáctá a šesté místo, to byla štěstím bez sebe. Byla jsem šťastná za ni, protože jí to přeju.
Popovídaly jste si?
Hecovaly jsme se. Říkaly jsme si, že to bude velkej boj o titul mistryně světa do 23 let. Říkala jsem jí, že teď vyhrála kategorii do 23 let ona a že to bude velkej boj.
Také je jí 20 let?
Ne. Ona je o dva roky starší. To mi nevěřil ani můj trenér. Žil v domnění, že jsme stejně staré.
Teď jste byla ve Švýcarsku osmá. To se chystáte naši anketu vyhrávat každý měsíc?
Samozřejmě bych raději vyhrála Světový pohár než anketu. Ale když vyhraju Světový pohár a díky tomu i anketu, budu úplně nejšťastnější.
Jak daleko je vaše vítězství ve Světovém poháru?
Pro mě je to samozřejmě ještě někde úplně jinde. Že jsem byla šestá a osmá, to jsou výsledky, které jsem nečekala. Neřekla bych nikdy, že je dosáhnu ve dvaceti letech. Tak si je užívám. Ani nemyslím na to, že bych chtěla stát na stupních vítězů. Spíš si je pošetřím na později.
Tomu lze věřit. Nechvátat, dostat se postupně, ale jistě nahoru...
Chci se propracovávat, objevovat nové zkušenosti. Ne do toho vletět, a pak za dva roky říkat, že jsem tam byla a jak to, že už tam nejsem.
Teď máte tak pět minut rozdílu na vítězku. Kolik je to času pro vás?
Loni jsem jezdila za vítězkou závodu Světového poháru tak deset minut. Minimálně. Takže pro mě je to velkej posun. Ale pořád je to hodně. Je velký rozdíl mezi prvníma čtyřma a mezi námi v desítce. A pak samozřejmě dál jsou ty rozdíly ještě větší.
Ty nejlepší závodnice už jsou nahoře delší dobu...
Jsou o deset let starší a mají více zkušeností i mnohem více kilometrů v nohách. Jsou prostě ještě trochu jinde. Bylo by docela smutný, kdyby jim tempo diktovaly dvacetiletý holky. My zase máme někoho, koho chceme dohnat.
V Německu se jelo v blátě a ve Švýcarsku byla trať suchá. Přesto jste oba závody zvládla...
Bylo dobře, že ve Švýcarsku byla trať pro nás suchá. Byl to samý kořen. Když chlapům zapršelo, nedala se s mokrými kořeny ani sjíždět.
Ale hlavně to znamená, že si asi troufáte být ve výsledcích v první desítce neustále, když zvládáte různé povrchy tratí?
Teď byl dlouhej výjezd a pak technickej sjezd. Bylo to hodně náročné, takový profil tady ze Šumavy. Tak rychlou trať, kde by rozhodovala síla a bylo vedro, jsem letos ještě nezažila. Myslím si, že mě čeká v Turecku na mistrovství Evropy.
Vy jste byla dvakrát před vaší kamarádkou Kateřinou Nash-Hanušovou. Ta měla hodně smůly...
Tři víkendy měla pokaždé defekt. Není to tak, že jsem ji porazila, ale byly to okolnosti. Přeju jí, aby s jejími plášti něco v jejím týmu udělali a aby jela příště regulérní závod.
Jaký je váš další program?
Teď pojedu do Itálie, do Val di Sole, kde bude příští rok mistrovství světa. Na ten závod se těším. Po něm mi představí můj fanklub.
Jak to? Vy máte v Itálii svůj fanklub? Jak je veliký?
To uvidím. Ale jsem z toho nadšená. Psali mi, že existujou od roku 2005 a že budou slavit narozeniny založení klubu. Vím, že tam jsou trenéři a lidi, kteří se kolem kol pohybujou.
