Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Horolezec Jaroš před Bedřichovskou 30: Od omrzlin jsem klasiku neběžel

Horolezec Radek Jaroš | foto:  Petr Topič, MAFRA

9 2015
Jako jediný Čech stanul na všech čtrnácti osmitisícovkách bez použití kyslíku a získal tak prestižní Korunu Himalájí. Horolezecká legenda Radek Jaroš ozdobí 48. ročník Jizerské padesátky, absolvuje Bedřichovskou 30.

Závod volnou technikou na 30 km se poprvé poběží jako Memoriál Zdeňka Hrubého, jenž v roce 2013 tragicky zahynul na Gašerbrumu I. „Zdeněk třicítku běhával často, já shodou okolností jen jednou asi čtyři roky dozadu. V uvozovkách jsme ji běželi jako soupeři a lehce jsme se škádlili,“ uvedl Radek Jaroš, jehož byl Abdul, jak se Hrubému říkalo, v Himalájích po Petru Maškovi nejčastějším „spolulezcem“.

Kdo tehdy vyhrál?
Myslím, že Zdeněk porazil mě, protože jsem neměl natrénováno... Ale to bych se vymlouval, prostě mě porazil.

Třicítka by se měla jako Memoriál Zdeňka Hrubého jezdit již tradičně. Trochu divná otázka, ale myslíte, že by z toho měl radost?
Raději by byl, kdyby ji běžel jako bezejmennou třicítku před hlavním závodem. Ale zase na druhou stranu, když je to takhle, je to věc, která by ho potěšila.

Proč pojedete místo nedělního hlavního závodu na padesát kilometrů klasicky „pouze“ páteční Bedřichovskou třicítku volně?
V roce 2012 jsem na Annapurně utrpěl omrzliny a od té doby jsem klasicky nejel. A kvůli chybějícím jedenácti článkům jsem si myslel, že už ani nikdy klasicky jezdit nebudu... Pravděpodobně se k tomu ještě někdy dostanu, ale zatím se to letos nedalo moc vyzkoušet. A první pokus nebudu dráždit na padesát kilometrů. To bych pak mohl třeba na desátém s tímto problémem pro bolesti odstoupit.

Nebýt chybějících článků na prstech, jaký styl máte raději, klasiku, nebo bruslení?
I se zdravými prsty jsem výrazně více bruslil. Poslední sezonu před omrzlinami na Annapurně jsem byl na běžkách třicetkrát a z toho jen jednou klasicky. A to jsem jel shodou okolností závod na třicet kilometrů v Novém Městě na Moravě. Ale teprve den předtím jsem se vrátil z Bali, kde jsem byl měsíc surfovat... To byla jediná klasika, kterou jsem jel. Skate je navíc jednodušší na mazání. Také se přiznám, že už nejsem lyžař, který se chce brodit v zavátých stopách. Když jdu na běžky, chci si užít sportovně laděného pohybu v pořádné stopě a ne že si budu šlapat stopu, jako nás to bavilo kdysi... Na skate je tohle milosrdnější. I když je stopa neupravená, tak se dá většinou skatovat slušně, kdežto když stopa upravená není, na klasiku je to na prd.

Jaké si dáváte ambice?
Teď vůbec žádné. Jsem rád, že se zúčastním a že to objedu. Měsíc a půl jsem fyzicky vůbec netrénoval, protože jsem měl strašně moc práce s přednáškami, kalendáři, věcmi pro sponzory, zkrátka taková má podzimní činnost. Měsíc a půl jsem se k pohybu vůbec nedostal. Lyžovat jsem byl poprvé až na konci roku. Je jasné, že z takového tréninku člověk na nějaký výsledek myslet nemůže. Ale sport dělám hlavně kvůli tomu, že mě to baví, takže to chci objet. A jak jsem to nejezdil, tak ani nemám svůj okruh soupeřů, se kterými bych se pral třeba o padesáté místo. Teď vážně nemám srovnání a ani tušení, za kolik to pojedu. Pro mě je to trochu jako start do nového odvětví.

Takže výsledek pro vás bude překvapení?
Bude. Když jsem to naposledy běžel, mým jediným soupeřem byl Zdeněk, věděli jsme o sobě, že chceme jet a zhruba jsme tušili, kdo jak běhá. Ale teď opravdu žádného soupeře nemám. A hlavně nevím, jak běhám já. Kdybych neměl měsíc a půl výpadek, budu asi uvažovat jinak, ale takhle si to jedu objet. Ale to neznamená, že se tam budu flákat! Chci se tam vydat ze všech sil.

Jaký vztah vůbec máte k Jizerským horám?
Velice kladný, protože jsem šest let chodil s děvčetem z Liberce, takže jsem v těch krajinách hodně skatoval. Jizerky jsou na běžky fantastický. Nevyfoukává to sníh jako u nás na Vysočině, kde se natáhne stopa rolbou a jak jsou tam otevřené prostory a je to větrné, stopy to zavane. A když to zavane na klasiku, tak je to v čoudu. Kdežto Jizerky jsou na tohle fantastický. Málokde je tam stopa tak otevřená, aby to vítr úplně zavál. Prostě bomba. Jizerky mám strašně rád. Myslím, že pro lyžaře jsou to jedny z nejlepších hor u nás. A vždy jsem i říkal, že by Liberec byl prvním městem, kam bych se přestěhoval. Už proto, že člověk dojede tramvají na sjezdovku a na běžky. To je úžasná věc.

Autoři:






Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze