Pomocníci týmu Tinkoff-Saxo sháněli v úterý ve městě Gap mobilní klimatizace, protože ty v jejich hotelu Best Western byly zcela nedostačující.
Marcel Sieberg z Lotta Soudal si v noci na středu z hotelu Le Clos prostřednictvím Twitteru postěžoval: „Pořád tu máme 31,9 stupně na pokoji. To je jako noční můra.“
Jako by nestačilo, co závodníci zažívají během Tour na trati.
Extrémní vedra déle než týden spalovala jižní Francii. „Jsou horší než na Vueltě v Andalusii. Tam bylo to horko aspoň suché,“ porovnává Roman Kreuziger. Zato tady? Triko propotíte tak rychle, že ani nevíte jak.
Dokonce i Nicolas Roche ze Sky, který si jindy v teplotách nad 30 stupňů libuje, najednou tvrdí: „Tohle už je i na mě moc.“
Celkem 169 zbylých cyklistů této Tour bylo ve středu v Digne-les-Bains na startu 17. etapy opět připraveno grilovat se během dne zaživa.
Ledové kostky na zádech
Bradley Wiggins se kdysi chystal na Vueltu 2011 dokonce i tak, že trénoval na trenažeru v sauně. A Richie Porte s kolegy ze stáje Sky se loni o prvním volném dni Tour adaptovali na nadcházející vedra tím, že usilovně šlapali na trenažeru v kamionu mechaniků, kde topení pustili na maximum.
Na silnicích letošní Tour je naopak vítán jakýkoliv nápad, jak se co nejrychleji zchladit.
Mechanici a maséři týmů naplňují před startem laciné dámské punčocháče ledem, z obou stran je zavážou, uloží do chladicího boxu a během etap jezdcům podávají. „Dáváme si je za krk, na zápěstí i pod dres,“ líčí Dan Martin z týmu Cannondale Garmin. Scéna, jak za cílem vyndává zpod dresu dámské punčochy, sice může pro někoho vypadat komicky, ale účel světí prostředky.
Jezdci Sky mají dokonce vzadu na dresech letos kapsičky, kam si vkládají kostky ledu. A týmy Bora či Giant vozí s sebou přístroje na výrobu ledové tříště, kterou pak jejich cyklisté dostávají do bidonů a zchlazují se jí zevnitř.
Stále populárnější jsou vesty s kapsami, kam domestik umístí až devět bidonů. „Jeden z nás neustále pendluje mezi autem a pelotonem,“ říká Roman Kreuziger. Zamezit nebezpečí dehydratace je klíčem k úspěchu. „Vozíme bidony každých 20 minut,“ vypráví Leopold König.
Někteří cyklisté si před startem oblékají ledové vesty. „Jenže pak stojíme půl hodiny na startu a stejně se rozehřejeme,“ namítá Kreuziger, který jim dává přednost až po etapě: „Nejdřív studená sprcha a pak vesta. V rozpařeném těle sníží teplotu a vy se na chvíli uklidníte.“
Ve vaně „u Štybarů“
Na scénu se opět vrací ledové vany, do nichž cyklisté hned za cílem naskáčou. Tým Etixx-Quick Step je vozí v obytném automobilu, jenž dříve sloužil Zdeňku Štybarovi při cyklokrosových závodech. „Vyvolává to ve mně hezké vzpomínky. Na posledním kopci se vždycky těším, až se za cílem naložím do ledové vany,“ líčí český cyklista.
Jeho týmový kolega Mark Cavendish přikyvuje: „Hned se cítíte líp. Je to báječná věc.“ S parťákem Markem Renshawem se naloží vedle sebe a rozeberou, co se přes den na trati přihodilo.
Voda je 10 až 13 stupňů studená. Helge Riepenhof, lékař Etixxu, popisuje, že ledová vana plní hned čtyři základní funkce: „Zaprvé zchladí vaši tělesnou teplotu. Zadruhé hydrostatický tlak vody působí účinně na žíly, vedoucí k srdci. Zatřetí je vana přirozenou cestou, jak redukovat záněty. A začtvrté navozuje psychickou pohodu.“
Štybar se do ní nakládá i dvakrát za večer. Nejprve po etapě a později i v týmovém hotelu. „Naposledy jsem se zchlazoval dokonce i ve dvě v noci. Jinak bych vůbec neusnul,“ říká v Pra-Loup.
Nedlouho poté, co cyklisté projedou cílem 17. etapy, začíná konečně pršet. Tentokrát je to déšť více než vítaný.
