„Nevím, co jsem dělal. Vím, že jsem to trefil, a pak už jsem jenom čekal, až na mě někdo naskáče,“ popisoval pro Českou televizi štěstím zářící Bílý své bezprostřední dojmy po čtvrtém finále.
Pardubice dřely nadoraz a náporu domácího Alpiqu odolávaly s maximálním úsilím. Za pomoci obětavosti a parádního výkonu gólmana Stárka dotáhly duel do prodloužení, kde byli svěřenci kouče Jiřího Mašíka naopak nebezpečnějším mužstvem.
Napoprvé Bílý proti brankáři Jirotkovi sice neuspěl, ale po dalším závaru ve 47. minutě mu kladenský bek Šícha pod tlakem „namazal“ míček přímo na hokejku a Bílý z ostrého úhlu odšpuntoval vítěznou euforii.
Pardubice předčily své konkurenty celkově 3:1 na zápasy a překazily jim plány na zisk devátého titulu.
„Kladno jsme ničím nepřehráli, bylo skoro všechny zápasy jednoznačně lepší. Nás držel David Stárek, počkali jsme si na přesilovky a ty jsme oproti Kladnu využili. Byli jsme lepší v proměňování šancí,“ prohlásil pardubický hrdina a ústřední opora celé sezony Bílý.
Východočeši si finálový mečbol přisvojili na svoji stranu páteční výhrou, kterou obstaral rovněž v prodloužení a taktéž ve 47. minutě Březina. Zvládnutý třetí mač byl přitom pro psychiku pardubických hráčů klíčový.
„Říkali jsme si, že musíme vyhrát, jinak by v neděli bylo zle. Zvládli jsme oba zápasy s velkým štěstím, ale na to se za deset let ptát nikdo nebude. Vyhráli jsme a máme titul,“ dodal pardubický kapitán.
O kvalitách kladenského soka, jenž ovládl i předchozí dvě sezony, hovořil krátce po posledním zápase sezony i kouč Mašík.
„Kladno nás přehrávalo. Na větším hřišti mělo asi více sil, ale kluci tam nechali úplně všechno. Uspět tady dvakrát je něco neskutečného. Ale všichni jsme věřili ve vítězství a šli si za ním. Je to odměna za celou sezonu a nemohu pořád uvěřit, že jsme to dokázali,“ prohlásil nadšený kouč Mašík.