"Vzhledem k našim podmínkám to byl strop," míní ředitel mítinku Miroslav Vachuta z pořadatelské party Athletic clubu Ústí.
Jak vás okouzlila blesková stovka Jamajčana Lerona Clarka?
Fantazie! Překonat rekord stadionu po 40 letech, to je sen. A bylo to výrazně, dřív byl 10,64. Doufám, že to nebude trvat dalších 40 let. Clarke patří opravdu do světové špičky, jenže má smůlu, že na Jamajce je plno vynikajících sprinterů. Ale stále má naději být ve štafetě pro srpnové mistrovství světa v Berlíně.
Desetibojař Šebrle míní, že v Ústí šlo o třetí nejlepší mítink po Zlaté tretře a Odložilově memoriálu.
Už loni jsem doufal, že si toho konečně někdo všimne. Tak snad už letos. A nemyslím jen veřejnost. Potřebovali bychom větší podporu. Dělám mítink s 23 státy, 200 atlety a několika desítkami olympioniků a účastníků mistrovství světa, ale nedokázal jsem přesvědčit žádného většího sponzora z Ústí. Připadá mi, že hokej tady blokuje všechno ostatní. Je smůla, že ani město si neuvědomuje, že atletika je levný sport a že se sem můžou dostat světoví atleti. Kdyby náš mítink měl dvojnásobný rozpočet, troufnu si tvrdit, že by mohl jít přímým přenosem v televizi. A Ústí by se tím zviditelnilo víc než první ligou hokeje.
Miroslav VachutaKoulař, který hází i diskem. Je také trenérem. Jako předseda šéfuje Athletic clubu Ústí nad Labem. Vystudovaný vysokoškolák. Ve středu uspořádal 5. ročník novodobé Velké ceny Ústí nad Labem. Kromě českých hvězd Šebrleho, Svobody, Škrobákové, Cechlové či Tona přilákal i zahraniční olympioniky. Dorazili atleti až z Koreje, Saúdské Arábie či Bahrajnu. Letos poprvé k Velké ceně přidal i páteční Grand Prix Krupka. |
Nechci to říkat, ale jde o skromnou částku. V řádech statisíců.
Na co jste sem tedy atlety nalákal?
Už 5 let si mezi nimi buduji kontakty. A dovolím si tvrdit, že se o ně staráme jako o vlastní děti. Děláme, na co si vzpomenou. Každý rok se nám to víc a víc zúročí. Letos už jsem musel takových 50-60 zahraničních závodníků odmítnout, nezvládl bych to finančně. Překvapuje mě, že Turnov ani další mítinky, které mají větší rozpočet než my, nemají takovou účast. Asi je to tím, že je tady parta lidí schopných týden neuvěřitelně makat. Baví nás to.
Jak se o atlety staráte?
Jezdíme s nimi na výlety. Ve čtvrtek jsme byli v Praze, vodíme je po Ústí. Snažíme se vytvořit maximální komfort, bohužel ubytování je v Ústí tragédie. Jeden hotel a ještě předražený. Atleti bydlí na kolejích, víc nám peníze nedovolí. Jinde by se sebrali a odešli, tady ne. Spousta jich přijela na vlastní náklady.
Máte ještě sen, koho přivést?
Ve středu jsem si dlouholetý sen splnil. Dostal jsem k nám několik největších hvězd české atletiky, plno zahraničích. A nevím, jestli to jde za současných podmínek posunout dál. Chybí spousta vybavení na stadionu, děláme to amatérsky, nikdo z týmu z toho nemá téměř ani korunu. Jsou to dobrovolníci. Ale ještě mám sen. Moje disciplína je vrh koulí a za rok chci přivést někoho z top tří Američanů - Cantwell, Nelson, Taylor. Nebo Poláka Majewského. Byli by schopni možná i přehodit celé ústecké vržiště, atakovat 22 metrů.
V pátek pořádáte další mítink Grand Prix Krupka. Jaký bude?
Oštěpařka Špotákovámá autogramiádu. Clarke i v Krupce běží stovku. Chystá se pět útoků na limit pro šampionát, zkusí ho diskař Marcell, koulařka Kárníková, oštěpařka Klimešová, Slovenka Bobková na překážkách a Alžířanka Bourasová na 800 metrů.
