"Úderem sedmnácté hodiny jsem zasedla k televizi. S jistým nadhledem, přesto s menšími obavami, hltaly moje oči každou rozplavbu. Mé obavy pramenily z již trochu nostalgických vzpomínek na ME v Antverpách 2001, kde jsem utvořila evropský rekord na 100 m znak.
Je to s podivem, ale do dnes ještě nebyl překonán. Takže včera sedíc u obrazovky jsem si říkala: "Bude dneska ten den D?" Neboť v programu bylo zahrnuto i semifinále žen na 100m znak...
Při finálové rozplavbě na 400 m volný způsob jsem nejprve trochu smutnila, že je bez českých barev. Květošovi (Květoslavu Svobodovi - pozn. red.) chyběly dvě sekundy k postupu.
Ovšem při dohmatu vítěze jsem jako divák a bývalý plavec v jedné osobě vzrušením pookřála. První finále mistrovství, první dekorovaný vítěz Jurij Priljukov a evropský rekord k tomu!
Na programu druhé a následné finále se nenechalo zahanbit.
Disciplína 200 m znak muži: start a po necelých dvou minutách cíl. Přesněji řečeno po 1:50,43 min. Věřte nevěřte, ale tento čas je světovým rekordem, jehož čerstvým držitelem je Markus Rogan z Rakouska.
Že i v Itálii přitom platí do třetice všeho dobrého, potvrdilo finále na 200 m polohový závod.
Laszlo Cseh, bohužel ne Čech, ale Maďar, se stal třetím mistrem Evropy a držitelem světového rekordu s časem 1:53,46 min! Průběh jeho dvoustovky byl velkolepý, neboť už na druhém mezičase měl náskok nad světovým rekordem 1,5 sekundy.
Jste zvědaví, jestli se v té smršti rekordů udržel ten můj? S drobnou radostí vám můžu říci, že ano, zatím. Čtvrteční semifinálová taktika možná časy trochu zbrzdila, takže mé obavy vydrží do pátečního odpoledne. To už je na řadě finále!
Škoda, že se včerejší "rekordování" obešlo bez našich plavců. Snad se nakazili a v pátek nám to ukáží. Alespoň na úrovni českých rekordů. Držme jim palce."
