Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


To není vtip. Jak Finsko našlo světovou tenisovou jedničku

Henri Kontinen (vpravo) a John Peers, vítězové mužské čtyřhry na Australian Open | foto: Reuters

5 2017
Stylovější to snad ani být nemohlo. Henri Kontinen se jako – snad odpustíte stereotyp – správný Fin zrovna chystal na hokejový zápas s kamarády, když mu zavolali, že je hotovo. Že se právě stal tenisovou světovou jedničkou ve čtyřhře.

„Sport miluju, neustále se na něj snažím nacházet nové pohledy a chci se pořád učit,“ uvedl 26letý hráč pro web ATP. „Ne že bych vyloženě cílil na post světové jedničky, ale když jí jsem, je to cool.“

Jistě by se dalo zlehčovat, že na trůn došel „jen“ ve čtyřhře a jistě je to mnohem snadnější než prosadit se mezi jednotlivci. Protiargument ovšem zní: No a co? Kontinen je ve své specializaci nejlepší na světě.

Do slávy Teemu Selänneho, Miky Häkkinena i dalších sportovních idolů Finska má stále daleko, ale vzhledem k tenisové historii ve vlasti je totálním průkopníkem.

V singlu zažil žebříček ATP jen 13 národností jedniček včetně tří Švédů (Björn Borg, Mats Wilander, Stefan Edberg). Ve čtyřhře se Finsko stalo národem s pořadovým číslem 19. I zde historie ukazuje tři Švédy či tenisty Zimbabwe (Byron Black), Ekvádoru (Andrés Gómez), Baham (Mark Knowles) a Běloruska (Max Mirnyj). Další zástupce Skandinávie je s výjimkou švédské stopy mezi muži úplná novinka.

„Henri dál mění historii finského tenisu. Limity pro něj neexistují,“ ocenil jej australský parťák pro čtyřhru John Peers. „Doufám, že je to pro nás oba jen začátek.“

Spolu ovládli loňský Turnaj mistrů i letošní Australian Open, kde švédská legenda Mats Wilander pronesla: „Je škoda, že Kontinen nezažívá větší progres i v singlu. Ale ve čtyřhře je výtečný. Obvykle je to právě on, kdo rozhoduje.“

Nejvýše postaveným Finem v singlovém žebříčku teď je 741. Patrik Niklas-Salminen, osamocený v první tisícovce. Jedinečným průkopníkem se stal Jarkko Nieminen, jenž v roce 2006 vystoupal až na 13. místo – a právě od něj se učil také dnešní bořič mýtů Kontinen.

Henri Kontinen a John Peers, vítězové mužské čtyřhry na Australian Open

Jako kluka jej bavil rovněž fotbal a basketbal, má rád snooker, o hokeji byla řeč (s chutí sleduje NHL). Ale tenis vyhrál. Když Rafael Nadal s Rogerem Federerem válčili ve Wimbledonu 2008 ve finále v jednom z nejlepších duelů dějin, o sto metrů dále o mládežnický titul bojovali Grigor Dimitrov a právě Kontinen. Jenže mu chybělo pevné zdraví hokejového bijce: operace kolena, ramena, opakovaný zákrok na pravém zápěstí... To vše jej sráželo.

Kontinen už tehdy platil za světoběžníka. Když za rodiči do Tampere dorazila nabídka z Miami, Ameriku slušně odmítli. Syn se učil tenisu v Praze, trénoval také ve Švédsku, nyní žije a maká v Estonsku.

Finská média jej popisují jako vzor pravého profesionála i „gentlemana, který ví, jak se chovat na kurtu i mimo něj“. Jako velmi slušného člověka, jenž si zároveň bedlivě střeží svoje soukromí.

„Jsem tenista, tak se bavme o tenise. Zbytek jsou privátní záležitosti,“ uvedl Kontinen. „Tenis hraju především pro radost. Užívám si vítězství, ale život mi to nezmění.“

Za nejtěžší chvíle kariéry označil pro ATP právě moment, kdy se v 15 letech s rodinou krátkodobě odstěhoval do Česka, jenže pochopil, jak kluzká může být cesta směrem k vysněné práci tenisového esa.

„Být mladý a zjistit, že budoucnost u profitenisu není vůbec jistá, to byla asi ta nejtěžší věc,“ přiznal. „Ale zranění jsou součástí sportu. Snad jsem si je už vybral v mládí. O koleno se hodně starám, tvrdě pracuji a jsem na něj opatrný.“

I rivalové z jinak často nelítostné tenisové džungle mu blahopřáli se slovy o pohodovém chlapíkovi, který si tuhle výsadu zaslouží.

A Finsko zjišťuje, že i v tenise dokáže mít toho nejlepšího na světě.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze