Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Víc poslouchám svoje tělo. Šampionka Hejnová myslí na zlatou obhajobu

DOKÁZALA TO. Zuzana Hejnová na MS v Moskvě vítězí v závodě na 400 metrů překážek. | foto: AP

17 2015
Předloni neporazitelná, loni zraněná. A po návratu méně úspěšná, neboť se na pražské halové Evropě nechala zlákat ke startu na osmistovce. Nyní se Zuzana Hejnová vrátila z měsíčního soustředění v Jihoafrické republice, kde zadělávala na obhajobu titulu mistryně světa na 400 metrů překážek z Moskvy 2013.

„Soustředění se povedlo - bylo náročné, ale odtrénovala jsem všechno, i s plůtky. A co je hlavní, noha nebolí, tudíž je všechno na dobré cestě,“ hlásí  osmadvacetiletá Hejnová po návratu.

Z jihu Afriky jste prostřednictvím facebooku vzkázala, že poslední týden jste mlela z posledního. Trenér duklácké skupiny Dalibor Kupka vás tedy nešetřil?
Tak je to na soustředění vždycky, poslední týden bývá náročný - tréninkové dávky se stupňují a únava se hromadí. Situace odpovídala normálnímu soustředění.

Neříkala jste ale, že po loňském zranění levého chodidla už nemůžete absolvovat těžké tréninky v řadě za sebou? Že slevíte z nároků?
To jsem říkala hlavně na podzim, kdy jsme trénovali ve volnějším duchu. Teď, když už bylo potřeba zapracovat nějakou kvalitu, nemůžete trénovat volně. Trénovali jsme víc, ale dávky rostly postupně. A skutečnost, že jsme všichni zdraví, dokumentuje, že to byla správná cesta. Trénovali jsme hodně, ale přehnané to nebylo.

Jste na sebe po loňské zkušenosti opatrnější?
Na podzim jsem byla, ale teď už není důvod, potřebuju trénovat. Jenom se snažím víc hlídat - jakmile mě něco třeba zatáhne, spěchám za fyzioterapeutem.

Fotogalerie z MS v Moskvě

Takže víc posloucháte svoje tělo?
Přesně tak.

Dá se říci, že jste si v Africe spravila náladu po halovém ME v O2 areně, kde jste na osmistovce nepostoupila z rozběhu a ve čtvrtkařské štafetě skončila čtvrtá?
Už jsem říkala, že kdyby halová Evropa nebyla v Praze, tak bych vůbec nezávodila. Mrzí mě, že se to nepovedlo, ale k žádné tragédii nedošlo - prostě jsem po dlouhé době závodila zdravá a teď jsem ráda, že můžu myslet na atletické léto. A spravovat si náladu - nebylo po čem, pořád ji mám dobrou. To halové snažení mě chvíli mrzelo, ale brala jsem to tak, že jsem si zazávodila.

Na soustředění v Potchefstroomu jste se k tomu s trenérem Kupkou vraceli?
Vůbec ne. Už v O2 areně jsme si vyříkali, že jsem na půlku nebyla připravená po taktické stránce, nešlo to stihnout. Neznamená to ale, že bychom tuhle trať odepsali, třeba se k ní jednou vrátím. Teď má však jednoznačnou prioritu čtvrtka s plůtky, je před námi důležitá sezona se srpnovým vrcholem, mistrovstvím světa v Pekingu.

Před halovým šampionátem v Praze jste oznámila, že nastala změna - už před sebe nekladete velké cíle, ale chcete se sportem bavit. Platí to pořád?
Myslím, že takhle nastavené jsem to měla i dřív. Takže to platí pořád. Cíle mám taky, není to ale tak, že bych se měla zhroutit, kdyby se něco nepovedlo. Pořád ale platí, že jsem ambiciózní sportovec.

Cítíte možná po přípravě, že byste mohla oživit vzpomínky na rok 2013, který byl obdobím neporazitelnosti? Dá se vůbec tak úžasná série třinácti vítězství zopakovat?
Zatím ani nevím, jestli absolvuju tolik závodů. Možná to pojmeme tak, že se zaměříme na nejdůležitější závod, tedy na mistrovství světa v Pekingu, takže třeba nepoběžím na všech Diamantových ligách. Ale uvidíme, jsem na tom dobře. Na jednu stranu mě sezona láká, ale na druhou... Vyhrát všechny závody v sezoně mi přijde neskutečné, ani nevím, jestli se to někdy někomu povedlo. Radši na to nemyslím a podobné cíle si rozhodně nedávám.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze