Jedna branka za druhou. Mladý, teprve jedenadvacetiletý pivot, už místy sám nevěřícně kroutil hlavou. "Nikdy dřív jsem nedal víc jak pět gólů, ani v dorostu nebo v juniorce. A teď najednou čtrnáct gólů v elitní soutěži," usmíval se Tomáš Bednařík.
Přitom Nové Zámky nejsou slabým celkem. Před zápasem s Karvinou čtyřikrát v řadě vyhrály. A v bráně mají borce s reprezentačními zkušenostmi Meluše a Bakšu. "Oba jsou vysocí, mají přes dva metry, toho dokázal Tomáš využít," říká manažer Miroslav Pelech. "Střílel do spodní části branky, s tím mají velcí gólmani problémy."
Na zápas šel Bednařík jako obvykle. Žádné znamení nebo tušení. "Jen jsem čekal, že budu v základu, protože Dragan Mrakič se zranil. To mě vyhecovalo, chtěl jsem dokázat, že jej můžu zastat." Od začátku dostával od spoluhráčů na spojkách výborné míče. Létaly k němu ze všech stran, obránci nevěděli, kam dřív skočit. A Bednařík střílel. Napočítali mu patnáct střel jen jedna neskončila v síti. Neskutečné procento úspěšnosti.
"Dařilo se," usmál se. "Ale povedlo se to hlavně díky spoluhráčům. Skvěle mi přihrávali."
V prvním týmu Karviné je Tomáš Bednařík třetím rokem. O pevné místo v základu stále bojuje. V rozletu jej výrazně přibrzdil svazový trest. Minulý rok se spolu s Horákem kvůli maturitě omluvili z juniorské reprezentace, jenže o pár dní později nastoupili za Karvinou v Českém poháru.
Za trest pak oba nesměli půl roku hrát! "To byla rána, ale trénoval jsem, občas hrál nižší soutěž v Ostravě a hlavně se koukal na Davida Juříčka, to pro mě byla velká škola. Ale jako on asi nikdy nebudu, protože on je vyloženě brejkový hráč, kdežto mě to v obraně táhne spíš dozadu."
