Když dohrál duel s Hranicemi, závěrečný v letošní extralize, Šálek byl dojatý: "Je mi trochu do breku. Jsem tady dvacet let s roční pauzou na Spartě, je to pro mě těžké. Minimálně na pár let to byl můj poslední zápas. Plánuju s přítelkyní cestu do ciziny." Inženýr ekonomie se vydá do světa na zkušenou. "Potřebuju se do profesního života naučit jazyk, chceme taky něco zažít."
Lovosický rodák pracuje v hlavním městě jako datový analytik. "Skloubit házenou se zaměstnáním je zápřah. Jdu v sedm ráno v Praze do práce, pak jedu do Lovosic na trénink a vracím se domů v jedenáct v noci. Dojíždění je žrout času."
Zatím nejreálněji vypadá, že zakotví právě v Kanadě. "Mám kontakty v Torontu a Vancouveru, přemýšlím o tom. Jsou to známí mých známých, jsou činní a mohli by pomoct. Ale vlastně tam poletím na blind," přiznává s tím, že pracovní vízum mu spíš vyjde až na začátku příštího roku. "Mám zjištěné, že v Torontu se házená hraje. Ale trochu na jiné úrovni. Tenhle sport miluju, nechci ho opouštět."
Jeho největším úspěchem v Lovosicích je stříbro z roku 2011, letos mu na krku visel bronz. "Před nadstavbou jsme byli v lepší pozici, takže bronz je rozporuplný. Ale dát nám ho někdo před začátkem sezony, budeme spokojení."
