"Zlín mě požádal, jestli bych jim pro ten zápas na poločas nevypomohl," vzpomíná nestárnoucí gólman. Dnes Kučerka navštíví Zlín znovu. Domácího nováčka první ligy vyzve od 19.20 v přípravě se svými extraligovými Hranicemi.
Na co máte ze svých zlínských začátků nejkrásnější vzpomínky?
Na tak dávnou dobu asi každý myslí jen v dobrém. Byly to moc hezké začátky. Vážím si toho, že jsem měl štěstí zahrát si ještě československou ligu, která měla hodně vysokou kvalitu. Pak jsme se Zlínem hráli českou ligu a v roce 1993 dokonce i Pohár vítězů pohárů, kde jsme prošli do druhého kola.
Když jste odešel do Francie, sledoval jste zlínskou házenou dál?
Snažil jsem se. A hodně mě mrzelo, že začínala mužská složka krachovat. Když tým opustil nejvyšší soutěž, ztratil jsem úplně přehled, už to totiž bylo složité z dálky sledovat. Měl jsem maximálně informace od známých.
Ke komu z klubu máte blízko?
Z vedení znám snad všechny. Rudu Kafku, Jardu Kočího i další. Buď jsem hrál s nimi nebo proti nim. Stále se potkáváme na zlínském turnaji generací.
Je možné, že ještě někdy oblečete zlínský dres?
Možné je všechno a nikdy by člověk neměl říkat. Moc by mě lákalo tady kariéru i zakončit, jsem se Zlínem stále silně spjatý. Akorát mě trošičku mrzí, že se tady zatím nehraje nejvyšší soutěž. Každopádně kdyby to bylo v možnostech klubu i mých, rád bych za Zlín časem hrál. Ještě mám ale dvouletou smlouvu v Hranicích.
Letos slavíte čtyřicítku. Cítíte se na hřišti stále stejně dobře?
Věk ani nevnímám. Díky kolektivu kolem mě, který je hodně mladý, si ani já nepřipadám starý.
V jaké formě jsou Hranice s novým koučem Liborem Hrabalem krátce před startem extraligy?
Musím přiznat, že po velice těžké přípravě zatím formu trošku postrádáme. Věřím, že všechno přijde v lize, jak to tak někdy bývá.
