"Baráž jsem prožíval hodně, hlavně ve Dvoře Králové, když se to tahalo a prohrávali jsme. Honilo se mi hlavou, že všichni z Frýdku-Místkuode mě hodně očekávali a určitě to mohlo být lepší," uvedl Vojtěch Petrovský.
Dají se barážová utkání přirovnat k duelům finále?
Tlak je tam určitě podobný, ne-li větší. Jedná se o sestup do nižší soutěže, kdežto ve finále se hraje o vítězství. Když tým skončí druhý, tak je druhý. Ale když sestoupí, tak je to podle mě daleko větší tragédie.
Bylo to poznat v kabině?
Určitě. Byla cítit nervozita, kluci si nevěřili. I díky tomu neproměnili v prvním zápase šestnáct vyložených šancí. Ale nakonec jsme to zvládli.
Nebylo pro vás nezvyklé, že celou sezonu jste hrál někde jinde, získal jste titul, a najednou jste s jiným týmem hrál baráž?
Nevadilo mi to, srovnal jsem se s tím v pohodě, i když na mě hráli poloosobní i osobní obranu. V prvním zápase jsem se cítil dobře. Ve druhém utkání to bylo trochu horší, ale zase zahráli dobře ostatní kluci.
Frýdecko-místecký tým jste mohl sledovat zvenčí i zevnitř. Byl v extralize poslední zaslouženě, nebo to byla souhra nešťastných okolností?
Nemyslím si, že byl nejslabší, ale těžko určovat. Co se týče kvality týmů, bylo jich takových více. FrýdekMístek mohl spoustu zápasů vyhrát. Co jsem viděl v domácích utkáních, vždycky přišla chvíle, kdy přestali proměňovat šance, taková hluchá desetiminutovka. Tím zápasy prohrávali, i když v nich předtím byli lepší. Možná v kritických chvílích chyběla nějaká větší osobnost, která by to dokázala vzít na sebe.
A jak to bude s vámi v příští sezoně? Už víte, kde budete hrát?
Nevím. Teď je to otázka jednání. Do čtrnácti dnů chci mít jasno.
Přemýšlíte i o zahraničí?
Zatím bych chtěl zůstat, protože se mi ještě nepovedlo ukončit bakalářské studium.
