Shodil hodně přes deset kilogramů. Až si ho ti, kteří jej pamatují ještě v dresu plzeňského Talentu, mohli splést. Ale v zarputilosti pivot Leoš Petrovský neslevil ani trochu. A v sobotu se 23letému házenkáři povedl s českým národním týmem návrat do haly, kde s Plzní slavil dva mistrovské tituly.
Proti Makedonii hrál výborně, výkon podpořil i šesti trefami a tvrdou prací v obraně. „Já se na fanoušky moc těšil, i na tuhle halu, kterou dobře znám. Když jsem se k ní blížil, hlavou mi hned běžely vzpomínky na ty dvě zlaté sezony. A atmosféra byla skvělá,“ svěřil se Petrovský, rodák z Frýdku-Místku.
Jak zápas hodnotíte?
Hlavně jsme tímhle výsledkem ukázali, že ten poslední vzájemný zápas u nich v baráži o mistrovství světa byl trošku... (odmlčí se) Já vím, že i my jsme tam tehdy udělali dost chyb, ale na šampionát jsme i tak měli postoupit my, ne oni. Jenže o tom rozhodly na hřišti jiné věci a nám scházel jediný gól.
Pořád v sobě máte křivdu?
Teď to zase tolik v hlavě nemám. Ale až v lednu začne světový šampionát a já se budu koukat jen v televizi, tak mě to bude strašně mrzet.
Odplata v Plzni se povedla. S Makedonci hrajete v posledních letech pravidelně, znáte se dokonale. Máte už „pifku“ i na konkrétní hráče soupeře?
Asi jo. Ale na druhou stranu je třeba říci, že Makedonie je pro nás pořád hratelný soupeř. Lepší než dostávat Francii nebo Španěly. Tohle je protivník, se kterým se můžeme měřit, síly jsou vyrovnané. Uvidíme, jak budou karty rozdané před posledním zápasem kvalifikace, který hrajeme zase v Makedonii.
Jste z tohoto pohledu s výhrou o sedm branek spokojený?
To se uvidí až na konci, kdy se budou sčítat body a skóre. Každopádně mě mrzí, že jsme nedokázali bodovat na Islandu. Tam jsme byli blizoučko, bohužel jsme nezvládli koncovku. Teď jsme spokojení.
Skupina se zdá být hodně vyrovnaná, čtyři týmy mají na kontě po dvou bodech, Ukrajina senzačně zdolala Island. Jak těžké bude postoupit na Euro?
My se nebojíme. Skvěle nám chytají gólmani, dobře pracuje obrana a hodně jsme zlepšili i útok. O postup se určitě chceme poprat.
Začal jste druhou sezonu v polském Azoty Pulawy. Jakou jste si v klubu vydobyl pozici?
Právě, že před sezonou se hodně změnila. Vrátilo se pár polských reprezentantů a především přišel pivot Bartosz Jurecki. V sedmatřiceti letech ohromně zkušený hráč, sedm let strávil v Magdeburgu. Bohužel, poslední dva zápasy jsem už vůbec nehrál, prostor nedostávám.
Jak to snášíte?
Jsem v kontaktu s trenéry našeho nároďáku, snažím se na sobě pracovat, chodím do posilovny... Uvidíme, co bude dál.
Zvažujete i změnu klubu?
To mě napadlo hned první týden v přípravě, když přišel Jurecki. Takový je házenkářský život. Uvidím, co bude dál, kam mě zavede. Jestli zůstanu v Polsku, nebo ne.
Pulawy čeká za pár dnů třetí předkolo Poháru EHF. Je možnost, že v něm dostanete větší šanci?
Jenže my jsme chytli Benfiku Lisabon, což je strašně silný soupeř. Doufám, že uspějeme. Když ne, žádná základní skupina poháru nebude a situace zůstane stejná.
