Horák je stejný ročník jako Jícha, oba loni slavili 31 let. Hvězda Kielu je jistě univerzálnější, ale co do palebné síly jsou na tom velmi podobně. Rychlá klička, výskok klidně na deseti metrech a gól, to je klasická Horákova akce.
Na turnaji v Maďarsku, jenž byl českou generálkou na Euro, naskočil do dvou zápasů - a pokaždé dal sedm tref. Byl díky tomu v kádru kanonýrem číslo jedna, ač jej do souboje s Poláky nepustila bolavá pata. "Mám v ní hematom, ale zas tak špatné to není. Žádné poškození většího rázu, pracujeme na tom," říká Horák.
Zdraví je u dvoumetrového pořízka stálým tématem: soupis jeho potíží by vydal na tlustý lékařský spis. Proti tomu je nepříjemnost s patou jen okrajová.
A pokud to tak zůstane, může na mistrovství Evropy konečně "prodat" svůj potenciál. V německé bundeslize, nejtěžší klubové soutěži planety, má velké jméno, v dresu Göppingenu patřil dlouhodobě mezi nejlepší střelce co do branek z pole (tedy po odečtení sedmimetrových hodů). V takřka rodinném klubu se mu líbilo, oceňoval i klidné bydlení či blízké hory, do nichž rád vyráží v zimě i v létě.
Euro házenkářůEvropský šampionát začíná v Dánsku v neděli, Češi skupinu zahájí duelem s Rakouskem. Dále je čeká Makedonie a domácí tým, dál postoupí nejlepší tři. |
Přesto udělal změnu. Riskantní, ale zásadní. "Každý na sobě chce pracovat," říká o letním přestupu do Berlína. "Venkov" změnil za tepající metropoli. Oddíl hrající ve středu tabulky, v němž byl jasnou hvězdou, zase za velkoklub s nabitým kádrem. Momentálně je v bundeslize bod od bronzu.
"Kdybych se nechtěl zlepšovat, nemělo by cenu měnit tým a chodit do Berlína, kde jsou nejvyšší ambice," nastiňuje Horák svůj krok, jenž ho může v kariéře zase posunout. Sice nedává tolik branek (neboť se o čas dělí s více spoluhráči), přesto si už po pár měsících angažmá chválí: "Hraju s lepšími hráči, máme super zázemí pro regeneraci. To mi hodně pomáhá."
Bleskově to klepe na čelo - zranění se mu vyhýbají. A ještě jedna věc mu výrazně zlepšuje náladu: s Göppingenem nebyl zvyklý na takové výsledky. "Je velký rozdíl, když vyhráváte tak často, jako teď my. Dodává to psychickou pohodu," líčí.
Nad povedenou přípravou mává rukou, svou formu nechce hodnotit: "Uvidíme, jsem na sebe sám zvědavej. Hlavně ať to jde kolektivu."
Ovšem je jasné, že ten bude hodně záviset na jeho fazoně. Variant je víc. Horák může zaskakovat za Jíchu. Či být jedničkou na spojce ve chvíli, kdy budou Jíchu soupeři bránit osobně. Anebo - což vypadá slibně - hrát od začátku vedle něj.
"Můžu z Filipa jen čerpat. Naváže hrozně moc protihráčů v obraně, je ostrá spojka a zároveň skvělý rozehrávač, nepředvídatelný pro soupeře," chválí hvězdu Kielu. Jícha jako režisér, Horák jako šutér... To dává smysl. "Může to být naše síla," souhlasí i on. "Nebyli bychom nebezpeční jen kvůli střelbě z dálky. Když budeme plnit svoje úkoly tak, jak si představujeme, můžeme soupeře překvapit. "
