"Poslal jsem tam přes známé nějaké video. Tak do 14 dnů bych mohl vědět víc. Je možné, že i pro mě byl zápas s Duklou v Lovosicích poslední," překvapil Motl po vítězné, ovšem nakonec nemedailové derniéře "Ale nechtěl bych nepředbíhat. Když se člověk na něco těší, nebo si myslí, že to je tak na 80 procent, tak to většinou nevyjde."
Stoprocentní je bohužel už to, tahle extraligová sezona skončila pro Lovosice bez medaile. Ani výhra 29:24 nad Duklou v posledním kole nadstavby nepomohla, Hranice v Zubří nezaváhaly a odsunuly Srbův tým na čtvrté místo. "Nadstavbu jsme měli nahoru - dolů. Jeden zápas se nám podařil, další jsme úplně vybouchli. Škoda předposledního kola v Hranicích. Vypadalo to, že jsme to vypustili, ale my bojovali. Jenže někdy ať děláte, co děláte, tak vám to tam padat nebude."
V sobotu proti Dukle to byla jiná káva. Jako by hráči chtěli vzdát hold odcházejícímu kouči. "K závěru sezony se to blížilo k ideálu, ale pořád tam chyby byly. Ideální zápas si pamatuju maximálně jeden, když jsme tady asi před dvěma lety porazili Karvinou o 12 gólů," vzpomněl Motl.
A letošní sezona? Dobrý začátek se špatným koncem. "První polovina se nám povedla včetně poháru. Porazit Vardar Skopje byl obrovský úspěch. Po zimní pauze jsme dobře začali s Hranicemi, ale pak jsme remizovali v Brně a už se to s námi táhlo. Nemohli jsme se chytit, měli jsme hodně domácích ztrát," vypíchl Motl hlavní důvod, proč na Lovosice zbyla jen bramborová medaile.
Možná to mohlo být lepší, kdyby elitního lovosického střelce neničila zranění. "Člověk si říká, když to vidí z tribuny, co by udělal líp. Ale na place by to třeba tak nebylo. Každopádně doufám, že příští rok na tom budu zdravotně líp. Vždy, když jsem nabral sílu, přišlo něco dalšího. Svalové zranění, angína," štvalo Motla, pro nějž sezona ještě nekončí. S reprezentací bude bojovat o postup na mistrovství Evropy. "V Izraeli to nebude nic lehkého a doma s Černou Horou snad postup stvrdíme."
