Před rokem jste říkal, že s reprezentací končíte, ale vrátil jste se.
Klíčový byl zájem trenéra Trtíka. Několikrát mi volal, několikrát jsem odmítl. Přesto mě jeho zájem těšil. Pak jsem se na letišti potkal s klukama, jak se vraceli z přípravného turnaje v Tunisku. Viděl jsem, že jsou nažhavení, že je to výborná parta. To mě zlomilo.
Proč jste vlastně chtěl skončit?
Důvodů bylo víc, hlavně jsem se cítil unavený. Psychicky i fyzicky.
Také se vám nelíbily poměry v české házené. Co konkrétně?
Teď před šampionátem bych to nerad rozebíral. Ale nebyla to jen amatérská práce svazu nebo problémy se sháněním peněz. Nelíbí se mi chování lidí, kteří se kolem házené točí, nelíbí semi, jak házená upadá.
Házenkářský svaz má nového předsedu, postupně se snaží likvidovat staré dluhy. Lepší se to?
Pana Chvalného dobře znám, jeho táta mě přivedl k házené. Je to seriózní člověk, chce házené pomoct. Lehké to však nebude.
Pomáháte hráčům s hledáním zahraničního angažmá. Vladimír Orság, šéf pražské Dukly, kde jste dřív hrával, dokonce mluvil o vykrádání české házené.
Jeho pohled chápu, ale kdyby měli kluci zajištěné pořádné podmínky doma, nemuseli by jinam. A vykrádání? Když hrajete v Německu, ve Švédsku nebo ve Francii, jdete nahoru. Doma tak kvalitní zápasy nikdy sehrát nemůžete.
Komu jste s přestupem pomáhal?
Namátkou Kubeš, Valo, Nocar, Jícha, Kovář... Ale nejsem přímo házenkářský agent, spíš mezičlánek. Jedné firmě dávám tipy a potom klukům při jednání pomáhám.
Uživil byste se tím?
Ne, jenom tím rozhodně ne.
Hrát házenou v Německu a v Čechách je asi pořád dost velký rozdíl.
V Německu je házená po fotbalu druhý nejpopulárnější sport.
Na zápasy chodí v průměru deset tisíc lidí, to se nedá srovnávat. Jistě jste i populárnější než v dobách, kdy jste hrával za Duklu.
Praha je velké a anonymní město, házená tam lidi nikdy moc nezajímala. Kdežto Nordhorn házenou žije.
Vrátil byste se?
Nevím. Říkal jsem, že končím s reprezentací, a teď jsem zpátky. Každopádně do roku 2006 mám smlouvu v Nordhornu, pak se uvidí.
Filip mezi nejlepšími házenkáři světa
- Hvězda německého Nordhornu.
- V letošním ročníku bundesligy byl dvakrát v sestavě kola, v 18 zápasech nastřílel 132 gólů.
- Nedávno se o něj zajímal Ciudad Real. Je mu 30 let, začínal v Dukle.
- V reprezentaci odehrál 85 zápasů, dal 406 branek. Na mistrovství Evropy je potřetí. V roce 1998 v Itálii byl kanonýrem šampionátu (48 gólů).
- V prosinci jako první Čech po 14 letech hrál za Výběr světa v Moskvě. „Na letišti čekal chlapík s třicet let starou volhou. Porouchala se, tak mě posadil do ještě staršího taxíku. Ale pak už bylo všechno super,“ vzpomíná Filip, jenž dal 5 gólů.
