Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jícha: Jsem smutný. Ale budu první, kdo si nechá na hřišti rozbít hubu

Český házenkář Filip Jícha v utkání s Egyptem. | foto: Pavel Lebeda / chf.cz

26 2015
Dauhá (Od našeho zpravodaje) - Kapitáne, kam s tím týmem? Maximální odpovědí pro Filipa Jícha, lídra českých házenkářů na mistrovství světa, je nyní cesta za 17. místem. Víc už Češi nezvládnou, čekají je jen boje v Prezidentském poháru. „Každý se s tím pere svou vlastní cestou. Já jsem určitě smutný,“ nezastírá klíčová postava reprezentace: „Ale chci, abychom si zachovali tvář.“

Pořád jej mrzí, že jím vedený tým měl na postup do play-off. Zatímco v Kataru na světovém šampionátu už odstartovaly boje vedoucí až k medailím, na Česko zbyl Prezidentský pohár o 17. až 20. místo - začíná v pondělí duelem s Ruskem.

„Ten nepostup mě mrzí z jednoho prostého důvodu. Teoreticky bychom nemuseli projít dál ani tehdy, kdybychom hráli dobře proti Egyptu. Ale to nemůžeme říci. Neprodali jsme proti nim to, nač tenhle tým má. Ani jsme neukázali tvář. To pro nás tady byla velká životní i sportovní škola,“ vrací se Jícha ke klíčovému utkání.

Zpětně viděno byl souboj s Egyptem nejdůležitější, ne?
To, co jsme nechtěli, se bohužel přihodilo. Ale netvrdím, chraň bůh, že kdybychom hráli dobře, porazíme je; možná by naopak při našem kvalitnějším výkonu oni přidali ještě víc. Mě krátce po vyřazení mrzí to, že kdyby nám někdo před odletem říkal, že ve skupině uhrajeme čtyři body, brali bychom to a byli hodně rádi. Ještě s takovou energií a nadšením jako při vítězstvích proti Islandu a Alžírsku.

Je to reálný odraz českých sil? Duel s Francií řekněme průměrný a pak dva špatné a naopak dva dobré výkony?
Francie znovu ukázala, že skáče jenom tak vysoko, jak musí. Ale ty dva zápasy potom... Švédové měli chuť, hráli takticky dobře, tam jsme neměli absolutně šanci a jen jsme se dívali, jak se hraje na nejlepší úrovni světová házená, když se daří. A Egypt už jsem zhodnotil.

Štve vás, že jste úvod promarodil kvůli chřipce a střevním potížím?
Už není důležité spekulovat, jestli by bylo něčemu platné, kdybych byl fit o dva dny dříve. Momentálně čeká Prezidentský pohár proti Rusku, ale poslední dva zápasy ve mně vyvolávají pocit, že tenhle tým jde správnou cestou; že nikomu není lhostejný kolega vedle něj, že se pro něj snaží bojovat a dřít.

Fotogalerie

Jak teď hledáte vy motivaci?
Nalejme si čistého vína, kdy s nároďákem máme na mistrovství světa možnost hrát o nějaký pohár? Samozřejmě, že bychom všichni radši hráli osmifinále, ale věci jsou jasně nalajnované. Hrát proti Rusku s jejich fazonou - prohrávali tu v Kataru v silné skupině o pár gólů - nebude žádný med. Přál bych hráčům, co takový turnaj zažívají poprvé, aby se k nám lidé neotočili zády. Aby si k nám udrželi sportovní náklonnost.

Za čím teď vlastně jít? Abyste končili vítězně, odjížděli aspoň s částečně dobrým pocitem, byť základní meta v podobě postupu nevyšla? 
To je náš cíl bez ohledu na to, jaký výsledek z toho vypadne. Držet si tvář a jít směrem, kterým jsme se vydali. Ze srandy jsem už říkal trenérům, že jsme dali v naší skupině nejvíc gólů - to je pro nás až neuvěřitelné. Není to sice úplně reálný obraz naší hry, ale oproti minulosti je to velké zlepšení.

A cíl vás jako házenkáře zoceleného daleko důležitějšími duely?
Mojí povinnost kapitána je udržet tým v takové náladě, v jaké jsme pracovali proti Islandu a Alžírsku. Na smutek a zoufání není místo, nedá se nic dělat. Musíme si společně pomoct a zase ukázat to, co při dvou výhrách ve skupině: vůli, energický výkon, dodržování taktiky a stanoveného plánu.

Můžou vašemu týmu zápasy Prezidentského poháru něco dát?
Věřím, že ano - je naší povinnost něco ukázat a dál růst. Konfrontace na mistrovství světa se silným Ruskem je super, takový zápas není na odchození. Tohle se na mítinku zřetelně vysloví a já budu první, kdo tenhle zápas nevzdá a bude připraven si nechat na hřišti rozbít hubu.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze