Zápasy s Němci, kterými vyvrcholila příprava na světový šampionát, byly v pátek i v sobotu velmi podobné. V první půli se Češi dvakrát drželi, po poločase odpadli.
„Byl to pro nás takový velký křest ohněm,“ přibližoval Jícha. „Myslím, že jsme celou dobu bojovali, ale co si budeme nalhávat - dostat 27 a 32 branek, navíc když jsme v pátek druhou půli prohráli o deset, to by se stávat nemělo.“
Na šampionát do Kataru mužstvo odletí v úterý a od pátku začne turnajová smršť: Češi se nejprve utkají s Francií a pak bude vždy po denní pauze postupně ve skupině C následovat měření sil se Švédy, Egyptem, Islandem a Alžírskem.
Jaký máte dojem ze dvou prohraných generálek?
Pro náš mladý tým jsou takové zápasy důležité. Těším se na šampionát: můžeme tam jet s odvahou a s tím, že se chceme vzepřít roli outsidera, kterou určitě máme. Sám se nechám překvapit, jakým stylem dokážeme hrát.
Je nyní potřeba zůstat v klidu, byť byli Němci v obou přípravách lepší?
Je důležité vědět, kde s našim mladým týmem jsme, jak si stojíme. Němci mají sice taky hodně mladíků, ale všichni jsou z bundesligy a hrají ve výborných klubech; to je sen pro plno našich kluků. Neuděláme skokově pět kroků dopředu, musíme být rádi i za jeden. V mých očích musíme držet naše sportovní srdce pořád nahoře, nepropadnout sportovní odevzdanosti.
Ale skupinu máte velmi těžkou, že?
Na mistrovství budou silnější soupeři, mnohem silnější. Ale pořád jim to musíme znepříjemňovat tak, že pokud nejsme stejně dobří na hřišti, je potřeba ukázat, že odhodlání máme mnohem větší než oni. To musí být naše devíza.
Jak jste na tom fyzicky? S Němci se zdálo, že jste v závěru „tahali nohy“.
Já určitě. V pátek jsem po půl roce odehrál celých 60 minut za zápas - byl jsem za to hrozně rád, ale taky jsem dělal chyby, kupily se. I to byl ovšem účel tohoto dvoujutkání. Já osobně jsem nebyl nijak čerstvý, ale jsem rád, že jsme ty duely absolvovali. Německo je silné, určitě není na naší úrovni.
Přitom se na MS dostalo až po sporném udělení divoké karty, že?
Kdyby to ale někdo chtěl takto chápat tak, je potřeba říci, že měli v baráži soupeře z jiné kategorie než my (Němci hráli s Polskem, Češi se Srby). Teď jedeme domů, budeme mít den volna a pak optimisticky odletíme s tím, že jsme si v létě vybojovali postup na šampionát. Mistrovství v Kataru to je pro nás třešničkou na dortu. Budeme se tam snažit překvapit házenkářský svět.
Podle přípravy to vypadá, že si na turnaji zahrajete i na pivotu. Proti Německu jste si opět vyzkoušel, kolik ran tam člověk schytá...
To patří k věci. Hrát levou spojku a pivota jsou dvě rozdílné věci, přehodit to z minuty na minutu není jednoduché. Ale řekl jsem trenérům, že pokud bude potřeba hrát na pivotu, budu tam hrát, jak nejlíp umím. Snažím se. Ale že bych byl osobně spokojený se svou hrou, ať už na pivotu, nebo na spojce, tak to nejsem.
Na podzim jste kvůli operaci měl čtvrt roku pauzu. Lepší se vaše pocity?Házenou hraju po zranění tři týdny, z toho jsem týden byl na dovolené. Herní kondici a pohodu, které hledám, jsem zdaleka nenašel. Už jsem ve sportu něco zažil a po zranění je to přirozený jev. Ale přímo na hřišti člověk tohle nevnímá a je vnitřně naštvaný, protože chce všechno hned.
