„Házená mě pořád baví,“ přesvědčuje bývalý reprezentant Kučerka navzdory tomu, že těsně před Vánoci mu museli nešťastný prostředník levé ruky znovu rozříznout.
Jak jste se srovnával s tím, že jste přišel o kus prstu?
Hlavně mě mrzelo, že jsem dlouho nemohl do branky. V létě jsem musel na druhou operaci, aby se prst lépe prokrvoval. Z břicha mi brali tkáně a píchali je do prstu, ale nepomohlo to. Tak jsme se s lékaři i klubem domluvili, že pokud to půjde, podzim odchytám. Trénovat jsem tedy začal až na konci přípravy a byl jsem rád, že jsem vůbec stihl začátek sezony. V brance to šlo, ale protože se prst pořád špatně prokrvoval, šel jsem 16. prosince na další operaci.
V čem spočíval poslední zákrok?
Museli prst podélně rozříznout, očistit šlachu a kloub, aby se zlepšila i pohyblivost. Na Silvestra mi vytahovali stehy a jeví se to lepší. Teď si myslím, že už to snad bude dobré, mělo by to být v pořádku. Další kontrolu mám až 26. ledna, přitom o tři dny později máme hrát pohár, tak snad to stihnu.
Nemůžou vám rány balonem ublížit?
Určitě tomu nepřidají, ale co mi zbývá? V lapačce jak hokejisti chytat nemůžu.
Jak si prst v brance chráníte?
Mám to zatejpované a ještě jsem si jako ochranu přiložil druhý prst, takže tam mám oba zaplantané. Jakžtakž to mírnilo ty nárazy a šlo to.
Na vaše výkony to na první pohled vliv nemělo...
Ne, chvilku mi trvalo, než jsem si na to zvykl, ale po pár trénincích to bylo dobré.
Co vás v brance drží? Asi by se nikdo nedivil, kdybyste řekl, že už toho máte dost.
Stále mě baví vyhrávat. V Hranicích je solidní parta, mám tam kamarády, házenou hraju celý život a pořád mě baví. Dokud to aspoň trošičku půjde a nebudu v bráně trapný, tak chci hrát.
Ani po této sezoně se tedy nechystáte končit?
Určitě ne, v Hranicích mám podepsanou smlouvu ještě na příští sezonu. Pokud bude chuť a zájem, zůstanu v Hranicích i dál, když ne, můžu to zkusit někde jinde.
Výkonnost si stále držíte na vysoké úrovni a v gólmanských statistikách extraligy se nic nezměnilo – pořád jste v počtu zákroků i procentuální úspěšnosti mezi nejlepšími.
Samozřejmě to člověka potěší, proto to dělá. Ale hlavně mám radost, že se držíme nahoře jako mančaft a možná můžeme bojovat i o medaili.
Prozradíte, v čem je vaše výjimečnost?
To sám nevím. Ale největší část mé přípravy spočívá ve studiu soupeře, to pokládám za nejdůležitější.
Takže si mapujete, odkud který hráč střílí?
Tak nějak. Ale abych zase nevyzradil všechno a oni se nepřipravovali na mě...
Jak jste strávil Vánoce?
Kvůli operaci jsem nemohl dělat nic a ještě dalších čtrnáct dní mám mít klidový režim. Aspoň jsem si užil svátky, škoda, že napadl sníh až teď, ale třeba si to vynahradíme o jarních prázdninách.
Hranicím se zatím daří, nasbíraly 22 bodů. Jak hodnotíte průběžné třetí místo?
Hodně nás mrzí prohra v Kopřivnici, kde jsme to nezvládli. Mít tyto dva body, byli bychom první. Ale čeká nás ještě sedm těžkých zápasů a může se to hodně změnit. Tabulka je velmi vyrovnaná, můžeme být první, ale i pátí.
Bavíte se v kabině o medaili?
Na začátku sezony jsem říkal, že základem bude play-off. Teď už máme účast v osmičce téměř jistou, takže druhý krůček je jít do play-off z první čtyřky. Jestli se to podaří, tak teprve potom můžeme přemýšlet co dál. Na medaili se musí sejít spoustu věcí – štěstí, forma a také nikdo nesmí být zraněný, což se nám loni nepodařilo.
