Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Říkejte mu Bond. Jak nezmar Hansen, všeuměl z Beskyd, míří za rekordem

AUSTRALAN Z BESKYD. Cyklistický dříč Adam Hansen žije už léta v Česku, které je mu druhým domovem. | foto: Tomáš Macek, MAFRA

11 2015
Riaza (Od našeho zpravodaje) - Třináct dokončených závodů Grand Tour v řadě! To nikdo před ním nedokázal. Australský cyklista Adam Hansen může v nedělním cíli Vuelty překonat historický rekord Španěla Ruize. A sílu k takovému počinu nabírá i v beskydských kopcích. Tam je totiž doma.

Adam Hansen je...

„Hyperaktivní,“ říká o něm bývalý kolega František Raboň.

„A tak trochu extremista,“ tvrdí o sobě sám australský cyklista.

Je absolventem strojní fakulty a dnes i podnikatelem, jenž založil oděvní společnost a vyvinul ultralehké cyklistické boty, které se prodávají i za více než 2 000 dolarů.

Zároveň je vyhledávaným expertem na programování, jenž stvořil softwarový program pro týmovou logistiku stáje Lotto-Soudal.

Navrch platí za domácího kutila. Týmový parťák Dennis Vanendert vykládá: „Já mu říkám Adam Bond, protože on umí vážně všechno.“

A, ach ano, kromě těchto „radovánek“ je Adam Hansen rovněž cyklistickým profesionálem na plný úvazek. Nikoliv ledajakým.

Jak to, proboha, vše zvládá?

Správná otázka.

„Spí na závodech maximálně pět hodin denně. Po večerech má vždy spoustu energie a pořád něco řeší,“ líčí Raboň. Není divu, že k nejoblíbenějším hračkám mladého Hansena patřily Rubikova kostka, puzzle a hlavolamy.

„Po závodě musím přepnout hlavu a udržovat ji co nejvíc zaměstnanou,“ popisuje. „Tak si od cyklistiky nejlíp odpočinu.“

Základnu pro své dovádění nalezl před devíti lety v Beskydech. Přivedl jej tam vztah s cyklistkou Alicí Konečnou. A přestože se rozešli, ve Frýdlantu nad Ostravicí zůstal. „V Beskydech jsem šťastný.“

Brzy se bude stěhovat do Pstruží u Čeladné, kde si pro sebe chystá dům. „V něm bych potom mohl vydržet do konce života.“

Mysleli si, že jsem blázen

Až v neděli dorazí (a on dorazí!) do Madridu a cíle Vuelty, přepíše historické rekordy cyklistů. „Už jen tři dny,“ usměje se. Pak dokončí třináctou Grand Tour v řadě! Překoná rekord Španěla Ruize z let 1954–58, který jich měl na kontě dvanáct.

Hansenových třináct klání Grand Tour v sobě obnáší přes 44 tisíc kilometrů na kole, tedy o čtyři tisíce více, než je délka rovníku.

Tři týdny závodí, tři týdny vydechuje či trénuje a zase stojí na startu.

Proč to dělá?

„Protože je to těžké.“

„Protože miluju výzvy.“

Přesto přiznává: „Ale stejně jsem teď v šoku, že rekord opravdu mohu překonat. Kdybyste mi to řekli před čtyřmi lety, nevěřil bych.“

RADOST NA PÓDIU. Adam Hansen oslavuje triumf v závodě Grand Tour. V roce 2013 vyhrál sedmou etapu cyklistického Gira d ́Italia.

RADOST NA PÓDIU. Adam Hansen oslavuje triumf v závodě Grand Tour. V roce 2013 vyhrál sedmou etapu cyklistického Gira d ́Italia.

V září 2012 absolvoval trojkombinaci Giro - Tour - Vuelta poprvé. „A byl jsem nesmírně mentálně vyčerpaný.“ Od té doby věděl, do čeho jde, a těšil se. „První rok si kluci z týmu mysleli, že jsem blázen. Druhý rok čekali, že to zkusím znovu. Pak už to brali jako normální věc.“

Pracoval nesmírně tvrdě. „A měl jsem štěstí,“ dodává.

Občas ho taky neměl. V tom případě zaťal zuby. Giro 2012 absolvoval po pádu se zlomenou hrudní kostí. Šlapal po Itálii, ačkoliv neměl v levé paži žádnou sílu.

„Dokážu tolerovat hodně bolesti,“ připouští. „Když upadnete na trati, je opravdovým závodem dostat se do cíle.“

Úplně nejhůř mu bylo při letošní Tour. Ve 2. etapě se stal obětí hromadného pádu a podruhé za tři týdny si vykloubil rameno. Trpěl a zoufal si. Na Twitter tehdy psal: „Někteří lidé říkají, že jsem tvrdý jako hřebík. Ale v jednu chvíli jsem brečel jako dítě. Nemohlo to být horší.“

Přesto také Tour dojel.

Na Vueltě byl nyní ve druhém týdnu nemocný. Rychle se otřepal. Ve čtvrtek opět jednou šlapal v úniku. „Rád dokončuju věci,“ říká.

Miluje kachnu s knedlíky

Věnoval se kdysi triatlonu, dráhové cyklistice i horským kolům. V letech 2004 a 2005 dokonce ovládl drsnou bikerskou Crocodile Trophy, načež mu manažer zařídil start na silničních kritériích po skončení Tour. Třiadvacetiletému Hansenovi se nová výzva natolik zalíbila, že na silnici zůstal.

Později, při angažmá v prvodivizních stájích, nejen že podniky Grand Tour objížděl a pomáhal na nich svým týmovým lídrům. Jestliže mu uvolnili ruce, pouštěl se sám do zdánlivě šílených útoků.

Tak vyhrál etapu na Giru 2013 po 147 kilometrech v deštivém úniku. Tak zvítězil i na loňské Vueltě. Pomáhalo mu, že trénovat dokáže ve vysoké intenzitě. „Jeden z mých někdejších koučů mi řekl: V závodě bys nikdy neměl poznat něco nového. Všechno, co okusíš v závodě, bys měl předtím zažít už v tréninku a měl bys být na to připravený. Tak se o to snažím.“

Hansenova příprava je neortodoxní. Marně se ho sportovní ředitelé pokusili zpacifikovat a změnit. „Adam se nedal a svými výsledky přesvědčil, že takhle může fungovat. Jde si svojí cestou,“ říká Raboň.

Je libo příklad? „V březnu před etapákem Tirreno-Adriatico v Beskydech 14 dní chodil ve sněhu po horách. Pak sedl po třech týdnech poprvé na kolo a závodil. Jeho svaly jsou natolik vypracované, že mu takové přestupy nevadí,“ líčí Raboň.

JE TO TAM. Australský cyklista Adam Hansen vyhrál ve svých 31 letech první etapu v Grand Tour, na Giru dojel první do cíle sedmého dne v Pescaře.

Je jediným australským cyklistou, který se v říjnu po skončení sezony nesebere a neodletí do Austrálie, kde právě začíná léto. Pochází z vyhřátého Cairns. „V mládí jsem nikdy sníh neviděl. Když tady napadl, byl jsem jako dítě v obchodě s bonbony,“ vzpomíná. Postupně si tu bílou peřinu zamiloval.

Beskydy považuje za nejlepší možnou tréninkovou lokalitu. „Doprava je tam klidná, stoupání spousta. Když je na týmové základně v Belgii v listopadu chladno, déšť a nevlídno, v Beskydech už máme sníh a já můžu na běžky.“

Jindy holduje nordic walkingu a podniká osmihodinové hřebenovky, často v rámci tréninku s 15kilovým baťohem na zádech. „Lysá, Smrk, Pustevny,“ vypočte oblíbená místa. Na Lysou horu vyšlapal i v minus sedmnácti.

Když sleze z hřebenů, příležitostně si pak dovolí i zhřešit. „Miluju totiž kachnu s červeným zelím a knedlíky.“

A v roce 2018... 22 Grand Tour?

Cyklistickou obuv začal původně vyrábět na míru jen pro sebe. „V pravidlech UCI však stojí, že na této profesionální úrovni nesmíte závodit v prototypech, ale jen ve veřejně dostupných produktech,“ říká Raboň. „Tak je Adam začal prodávat, aby v nich mohl jezdit.“

Dnes patří boty Hanseeno, z nichž nejlehčí váží jen 76 gramů, v pelotonu k vyhledávaným. „Skládám je jako puzzle z těch nejlepších možných materiálů. Byznys jde dobře,“ pochvaluje si.

Ve 34 letech podepsal se svým současným týmem Lotto-Soudal smlouvu na další tři roky.

Ze současného kurzu, tedy tří Grand Tour ročně, prozatím slevit nemíní. Což by znamenalo, že by mohl mít na konci sezony 2018 na kontě 22 Grand Tour v řadě.

„Dvaadvacet? To číslo zní neuvěřitelně. Ale zkusím vydržet.“

A kdyby se v Hansenově plánu náhodou přece jen cosi zvrtlo?

„Mám v hlavě spoustu projektů.“

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze