"Naši plavci navíc překonali celkem pětkrát světový rekord a osmadvacetkrát český rekord. To je velký posun kupředu," napsal ve svém dopisu šéftrenér reprezentace Jan Nevrkla.
Čtyřikrát se světové tabulky přepisovaly díky Martinu Kovářovi, který, ač držitel světového rekordu na 50 metrů znak, vyhrál závody na 50 a 100 m volný způsob a přidal dvě stříbrné medaile na kraulové dvoustovce a ve štafetě. "Už mě ten znak přestával bavit, chtěl jsem změnu a volný způsob se mi líbil. Hodně jsem ho trénoval a věřil jsem si," řekl pětatřicetiletý plavec, který jednu ze svých medailí dostane poštou. "Někdo prý tu sadu ukradl, tak nám je na vyhlášení jen půjčili," usmíval se. "Chtěl jsem si jí nechat, ale nedali se."
Zlatou medaili a dva bronzové kovy získala také všestranná plavkyně Běla Hlaváčková, dvě stříbra přidal vytrvalec Lukáš Urbánek. Poslední bronz patří Janu Povýšilovi, který přidal ještě čtyři čtvrtá místa. Tomuto dvacetiletému plavci neřeknou kamarádi jinak, než "děda". "Datuje se to od roku 1998, kdy jsem byl na prestižních mezinárodních závodech v Sheffieldu. Plaval jsem v jednom dnu asi pět disciplín a cítil jsem se strašně unaven," vysvětloval původ netradiční přezdívky. "Měl jsem před posledním startem asi dvě hodiny čas, tak jsem si šel lehnout, a přestože tam byl celkem hluk, už jsem se nevzbudil," smál se Povýšil.
Zdravotně a tělesně postižení plavci se radovali z úspěchu také proto, že jej dosáhly i při absenci paralympijské vítězky ze Sydney Jany Hoffmanové, která musela podstoupit operaci. Čeští plavci si s sebou alespoň vezli její podobiznu na plakátu s nápisem "Ona je náš lídr". "Tento plakát se dokonce objevil v argentinských novinách," pochlubila se vedoucí výpravy Radka Kučírková.
