Nejzákladnějším, nejhorším, ale také asi nejčastějším prohřeškem je kradení míčů. Na velkých hřištích zmizí ročně až kolem 5 000 balonů! Kradou je zejména začátečníci a využívají je pak při obtížných ranách, zejména tam, kde hrozí ztráta.
Tato činnost je přísně stíhána, sankce za použití cvičných míčů na hřišti jsou mnohdy až drastické (zákaz vstupu na hřiště do konce sezony apod.). Přesto míčky stále mizí a často bývají znovu nacházeny na hřišti, kam vůbec nepatří.
Když jsou staré míčky na drivingu nahrazeny novými, rychle se mezi nimi objevují i ty původní. Hráči, kteří nosí v bagu ty nakradené, je vymění za jiné, neopotřebované.
Na jistém hřišti nasypali mezi staré míče osmdesát nových jako pokus a za tři týdny z nich našli jen dva! Extrémem je výmluva jisté paní, že si míčky vypůjčila a že je po sezoně zase vrátí.
Zkušenější hráče by za nasazení tréninkových míčků do hry spoluhráči "sežrali", ale jiné věci se na cvičném odpališti dějí bez ohledu na pokročilost.
Nebezpečné výběhy
Hráči se zde běžně nahlas baví. Třeba ne trvale, ale komentují navzájem své rány. Přitom i když je driving plný, mělo by být slyšet snad jen dobrý den a na shledanou.
Na drivingu se hraje buď z matrací, nebo z trávy. Oblíbeným prohřeškem je využívat travičku mezi matracemi nebo těsně před nimi. Odtud se samozřejmě hrát nemá, s tím se při údržbě nepočítá a řízky tam nevypadají hezky.
Tahle praxe je rozšířená před turnaji, kdy hráč nejde trénovat, ale nasimulovat co nejvěrněji údery, které ho čekají v poli. Na hru z trávy bývá s pomocí ležících provazů vymezeno pásmo asi dva metry široké. Ta šířka většině lidí stačí, ale jsou tací, co hrají před i za.
Stává se, že někdo zahraje krátký míč, jen několik metrů před sebe, nebo mu do toho prostoru vyletí týčko. Dotyčný si ten či onen předmět vyběhne sebrat.
Okolní hráči to většinou potichu tolerují, s další ránou počkají. Přitom je to ruší a je to v podstatě i nebezpečné.
Specifický problém mají na hřištích, kde je u drivingu domeček pro maršály. Ti naříkají, že hráči si za jejich přístěnek, nebo taky za automat s míčky, běžně odskočí vykonat potřebu – do recepce je to přece jen o kousek dál...
Jsou i další tréninkové plochy, tam dochází k menším přečinům. Často po sobě hráči neuhrabou bunker. Čipování na putting green je taky přísně zakázáno a děje se.
Putting greenů si hráči obecně neváží tolik jako greenů na hřišti, stopy po spicích hovoří o tom, že se tady vesele kope do míčku.