“Je třeba ji ošetřovat a pečovat o ni stejně jako o diamant,“ uvedl na tiskové konferenci prezident společnosti Luboš Říha. “Ale rozhodně ji nebudeme schovávat ve vitríně, naopak ji dáme světu na odiv.“
A Spilková zase při turnajích dávat na odiv diamanty. Ty podle Říhy nabývají každý rok deset procent své ceny, stejné zhodnocení přeje i mladé golfistce. “To budu za chvíli nejlepší na světě,“ smála se Spilková.
Aktuálně čtyřiasedmdesátá hráčka v žebříčku Ladies European Tour podle letos vydělaných peněz se mohla v sídle společnosti pokochat i speciálním putterem osázeným třemi blyštivými kamínky - s holí za přibližně dva miliony korun ale Spilková na greenech ohromovat nebude, vystačí si s vlastními.
Ve spojení s podobnou společností prý není jediná: “Vím minimálně o jedné další hráčce. Jezdíme po celém světě, takže je to pro sponzory výhodné. Můžou propagovat svou značku na hřišti a lidi si toho všimnou.“
Co se golfu týče, její první ročník v ženské evropské túře se chýlí ke konci. V závěru bude bojovat o to, aby zůstala v první osmdesátce hráček, a zajistila si tak automatický start i v dalším roce. “Vypadá to, že se to povede, což je úspěch. Ať jsem v money listu osmdesátá nebo první. Na první rok je to super.“
“Měla jsem teď hodně turnajů, bylo to náročné. Chvíli jsem si odpočinula,“ říká před cestou do Asie, kde jí čekají turnaje v Číně, Dubaji a možná i v Indii.
Přemýšlíte o money listu? Abyste se umístila na příčce, která vám zajistí automatický start v příštím ročníku?
To by bylo samozřejmě pohodlnější, ale minulý rok zajistilo necelých devatenáct tisíc eur osmdesáté místo, já mám letos třiadvacet tisíc. Doufám, že to dopadne co nejlépe.
Řeší toto umístění hráčky na European Tour? Říkala jste, že na začátku mezi vámi vládla pohoda, je tam teď rivalita?
Není, pořád je tam pohoda. Vy hlavně nehrajete proti hráči, ale proti hřišti, což je podstatné. Pohoda je teď možná naopak větší, protože těch holek už znám víc. Je to čím dál lepší.
Jsou tam hráčky, se kterými jste si padla do noty?
Samozřejmě, jsou tam takové, se kterými i víc hraju. S těmi se vídám víc, ale celkově poznávám hodně nových lidí. Třeba po Prague Masters jsme společně se Zuzkou Kamasovou pozvali pár hráček na večeři, bylo to fajn.
Jak se těšíte do Číny? Díky diamantům tam budete nejspíš v centru pozornosti.
V Číně jsem ještě nebyla a s Číňany nemám moc zkušeností, ale myslím si, že to budou ochotní lidi a že to bude sranda. Budou si chtít zahrát s profesionální hráčkou. Lidi jsou někdy hrozně rádi, že si se mnou můžou zahrát třeba jenom jednu jamku.
Poznávají vás například v Praze na ulici? Je znát, že vaše tvář je v poslední době známější?
Ne, moc mě nepoznávají, já o nějakou slávu vlastně ani nestojím. Víc se o mně asi vědělo, když jsem byla na billboardech k Prague Masters, ale jinak jsou v golfu přece jen slavnější muži.
Musíte se na cestu do Asie nějak speciálně připravit?
Potřebovala bych si dopředu udělat plán po hodinách, ten časový posun bude docela složitý. Abych hrála dobře, tak se musím co nejlíp aklimatizovat. Budu bydlet u největšího čínského jezera, prý je to tam krásné.
Pak vás čeká ještě Indie a Dubaj. Kam se těšíte víc?
Abych pravdu řekla, sice mám full kartu, ale nemůžu hrát úplně všechny turnaje. V Indii jsem tedy osmá náhradnice. V Číně jsem byla asi pátá nebo šestá a nakonec jsem se dostala. U Indie ještě nevím, ale chtěla bych se tam strašně podívat. Četla jsem o ní a moc mě zajímá, prý tam jsou i krásná hřiště.
A Dubaj?
Tam už jsem párkrát byla, taky jsou tam pěkná hřiště. Těším se tam, pojede nás tam velká skupina. Dubaj je nové město. Jsou tam obrovská nákupní centra a strašně moc turistů. Asi tam budu hodně nakupovat. Ale golf budu hrát samozřejmě taky. (smích)
Když se vrátíme k nedávnému turnaji na Sicílii - první kolo skvělé, ve druhém velký propad. Jakou si z toho berete zkušenost?
Beru to tak, že se mi to jednou vrátí, až to budu potřebovat. Jako se mi to vrátilo v Česku na Prague Masters. Na Sicílii v době turnaje hřměla sopka, takže jsem se necítila nějak dobře.
Nebyl to ten důvod?
Já vůbec nevím, jaký byl ten důvod. Měla jsem smůlu, létalo mi to všude možně. Do toho soptila ta sopka...
Bála jste se?
Bylo to podobné bouřce, znělo to jako hromy. Ta sopka je nad vámi a vy na to nemůžete myslet. byl to zvláštní pocit, ale místní mi říkali: 'V klidu, to je tady úplně normální.' Pak jsme se dozvěděli, že to byly fakt docela silné erupce.
