Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Golf je sport pro milovníky přírody, říká Václav Pačes

Akademik a golfista Václav Pačes | foto: cgf.cz

6 2010
Měl by se ale více přiblížit obyčejným lidem. "Chtělo by to veřejná hřiště, třeba bez luxusních kluboven, kde by se za hru platilo přijatelné green fee," dodává golfista a přední český biochemik.

Na golfu má nejraději prostředí, miluje totiž přírodu. "Jsem starý skaut a vodák. Golf je sice o něčem jiném, ale je to zase jen příroda a pohyb v ní," říká Václav Pačes.

Golf hrajete už dlouho. Jak jste se k němu dostal? Jaké byly začátky? Moji prarodiče měli v Mariánských Lázních od roku 1929 vilku. Ta sice byla v roce 1938 zabrána Němci a po válce jsme ji našli v naprosto zdevastovaném stavu, ale začali jsme tam jezdit pravidelně na prázdniny. Otec byl lékař urolog a jezdil tehdy do Mariánských Lázní pomáhat budovat balneologický ústav. A protože naše vilka byla dobrá tak akorát na přespání, trávil většinu času na golfovém hřišti a začal golf hrát. A my, tedy moje matka, můj bratr a já, jsme se k němu o prázdninách vždy přidali. S golfem jsem tedy začal už jako malé dítě. Ale později jsem samozřejmě raději jezdil s kamarády za vlastním programem a na golf jsem tak trochu pozapomněl.

Jste pamětník, jak vlastně vypadala golfová hra u nás po válce? Kolik bylo hráčů, čím se hrálo? Kde se trénovalo?
Předseda AV ČR Václav Pačes ukazuje v dubnu 2008 na jednom z akademických pracovišť tokamak Compass. Tokamak je zařízení, vytvářející toroidní magnetické pole, používané jako magnetická nádoba pro uchovávání vysokoteplotního plazmatu. Golf byl v dobách reálného socialismu považován za buržoazní sport, mnoho lidí ho ve srovnání s dneškem nehrálo. Hřiště byla zanedbána a rušena, jako například to v Klánovicích u Prahy, o kterém se teď hodně mluví - zda se má obnovit, nebo ne. Hřiště v Mariánských Lázních, založené dokonce v roce 1905 britským králem, živořilo a bylo několikrát také ohroženo zrušením. Po válce bylo ve velmi špatném stavu, ale udrželo se a dnes je to opravdu krásné hřiště. V dobách komunismu se roughy vůbec nestříhaly, nebyly míče. Pokud se neodpálilo přesně, hledali jsme míčky často i půl hodiny. Hole se nedaly koupit, ty se vozily z ciziny. Také samozřejmě neexistovaly tréninkové louky, takzvané driving range. To už je ale naštěstí všechno dnes běžnou součástí mnoha golfových hřišť.

Jak už jste řekl, komunisté se ke golfu nestavěli kladně a hřiště chtěli přeměnit na zemědělskou půdu. Zažil jste nějaké problémy, popotahování kvůli tomu, že jste hrál "západní" sport?
To ne, nikdy jsem neměl potíže, nevzpomínám si na nějaké popotahování, tak zlé to snad nebylo.

Kde jste golf v dobách komunismu nejčastěji hrával?
Já hrával o prázdninách v Mariánských Lázních. Hrál jsem tam i po revoluci. Problém je, že toto hřiště bylo budováno jako rekreační, a tedy lehké. Aby se tam hrály mezinárodní soutěže nejvyšší třídy, bylo by třeba ho přebudovat a prodloužit. Přes rok jsme pak na neděli jezdívali na hřiště v Lišnici. To bylo vybudováno v roce 1928, a je tedy po Mariánských Lázních druhým nejstarším hřištěm u nás. Také přežilo dobu komunismu a dnes je to pěkné devítijamkové hřiště. Ještě si pamatuji na Klánovice, tam jsme také občas s přáteli hrávali.

václav pačes

Václav Pačes a Mirek Topolánek Český biochemik, byl předsedou Akademie věd České republiky v letech 2005 až 2009.

Narodil se 2. února 1942 v Praze, vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Přednáší molekulární genetiku a genové inženýrství.

Působil na Yaleově univerzitě, na univerzitách v Chicagu, Seville a Bristolu. Jeho tým byl v roce 1986 jedním z prvních na světě, který přečetl úplnou dědičnou informaci bakteriálního viru.

Publikoval více než 100 prací a podílel se na 5 knihách.

Hrajete ještě?
Přiznám se, že už moc nehraju. Nikdy jsem golfu nepropadl tak, jak to vidím u některých hráčů. Aby z něj měl člověk požitek, musí ho hrát často, například po odpoledních a víkendech. Na to jsem neměl a ani dnes nemám čas. A proto hraji mizerně, jsem špatný hráč. Je to ale krásný zdravý sport, podle mého dokonce jeden z vůbec nejkrásnějších, a to i proto, že ho lze pěstovat až do pozdního věku.

Mnoho lidí považuje tento sport za hru snobů. Co je třeba podle vás udělat pro to, aby ze sebe golf takovou nálepku strhl?
Myslím, že to tak trochu je. Je to u nás stále ještě velmi drahý sport, a hrají ho tedy bohatší vrstvy obyvatelstva. Až se zlevní a ještě nějaká hřiště přibudou, tak se to změní. Chtělo by to veřejná hřiště, třeba bez luxusních kluboven, kde by se za hru platilo přijatelné green fee. Třeba to u nás jednou bude jako ve Spojených státech, kde je golf dostupný každému a už dávno není považován za snobský sport. Respektive, existují tam i výlučné a snobské kluby, kam se normální člověk nedostane, ale na spoustě veřejných hřišť si může zahrát každý, kdo má chuť.

Předseda Akademie věd ČR Václav Pačes s prezidentem Václavem Klausem při volbě nového předsedy Akademie věd. (16.12.2008)

Jaká je podle vás současná úroveň českého golfu?
Co se týká hřišť, máme jich už hodně, a co jsem viděl, tak velmi kvalitních. Co se týká hry, tak si myslím, že nepatříme ke špičce ani evropské, natož světové. Je to ale logické, vždyť se tento sport u nás teprve opravdu rozmáhá. Chce to golfové školy pro děti a mládež, více mezinárodních zkušeností, širší členskou základnu, která ovšem zase závisí na dostupnosti finančních prostředků zájemců. Aby Česká republika ve světě golfu něco znamenala, ještě nějakou dobu určitě potrvá.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze