Není ten růžový trikot příliš velkým závažím?
Rigoberto Urán se zasměje. "Není. Vždyť váží jen nějakých 200 gramů."
Lídr Gira neztrácí dobrou náladu, alespoň navenek tak působí. Důkazem budiž i Uránovy vtípky na nedělní tiskové konferenci. "Jsem šťastný, protože je neděle. To je přece den, kdy se nepracuje, ne?" vykládal tu navzdory předchozí šichtě v etapě do Montecampione.
V průsmyku Passo Tonale a v městečku Ponte di Legno, kde se o pondělním volném dni většina týmů ubytovala, je obloha zatažená a když jezdci vyrážejí na trénink, začíná pršet. Na sever odtud, nad průsmykem Gavia, se líně převaluje mlha. Tady, mezi vysokými sněhovými bariérami, se peloton vydrápe na první ze tří stoupání úterní likvidační etapy.
Gavia, Stelvio, Van Martello. Takové je menu, které se leckomu bude zajídat. "Těším se," říká nicméně Urán. Pak poví, že Giro stále ještě může vyhrát pět mužů. Jenže když je zkusí vyjmenovat, vyjde mu jmen dokonce šest.
Tady jsou.
Rigoberto Urán (Kolumbie - Omega Pharma), lídr závodu.
První časovka byla v jeho podání ohromující. Ne nadarmo absolvoval v zimě v rámci tréninku stovky kilometrů na časovkářském speciálu, často i na velmi rozbitých kolumbijských silnicích.
Ve vysokých horách naopak zatím za krajanem Quintanou mírně zaostává. Ovšem pokud by šlo pokaždé jen o ztrátu zhruba 20 vteřin, svůj celkový náskok udržet může. Zvlášť když ve druhé, tentokrát ryze horské časovce bude největším favoritem.
"Jedu Giro už počtvrté. Vím, jak tu třetí týden bolí - a jak si v něm co nejlépe rozložit síly," tvrdí.
Nairo Quintana (Kolumbie - Movistar), ztráta 2:40 minuty.
Zatím je celkově pátý, ale v pořadí kandidátů titulu si stojí u řady expertů mnohem výš. Zotavil se z následků pádu a patrně překonal i následky chřipky.
"Mám lepší nohy, a to je dobré znamení. Nedělní etapa mi dodala sebevědomí pro zbytek Gira. Sebrat Rigobertovi jen 24 vteřin, není moc, zvlášť vzhledem k mé ztrátě. Ale na konci mohou být důležité," připomíná lídr Movistaru.
Jen vzpomeňte, také na loňské Tour se Quintana rozjížděl postupně, aby potom v závěrečném týdnu vystoupal až ke druhému místu v celkové klasifikaci a k vítězství v poslední alpské etapě na Semnoz. Svojí akcelerací patrně zavaří ostatním i na Zoncolanu.
Cadel Evans (Austrálie - BMC), ztráta 1:03 minuty.
Chtěl si do Alp a Dolomit přivézt převahu dvou minut, což nedokázal. V neděli se v jednu chvíli dokonce pokusil na Montecampione zaútočit, ale rychle pochopil, že to nemá smysl.
Názory na Evansovy šance jsou nyní velmi rozporuplné.
Někteří sportovní ředitelé připomínají, jak selhal při posledních dvou ročnících Tour a věští mu ve třetím týdnu Gira podobný osud. Týmový kolega Manuel Quinzato naopak říká: "Cadel je výborný v dlouhých, tvrdých stoupáních. Stále proto věříme, že může Giro vyhrát. Je pro nás výhodou, že triko teď musí hájit Omega. Urán ho nikdy předtím ve třetím týdnu Grand Tours neoblékal, bude to pro něj nové." Minimálně o stupně vítězů bojovník Evans stále jet může.
Rafal Majka, (Polsko - Tinkoff-Saxo) ztráta 1:50 minuty.
Polský mladík v bílém trikotu je zatím spolehlivý. Nevyhrává etapy, ale dojíždí v kontaktu s nejlepšími. Za svůj cíl vyhlásil Top 3, což je v jeho silách. Ale aby dosáhl až na titul, potřebuje potíže soupeřů.
Obrovský kus práce pro Majku odvádí Michael Rogers. "Na Montecampione nasadil přesně takové tempo, jaké mi vyhovovalo," říká Majka. "Mám rád konstantní, rytmické tempo v kopcích. A jsem rád, že v úterý budou před Val Martellem na programu Gavia a Stelvio. Když budeme mít v nohách dva tak těžké kopce, bude pak na tom posledním pro mé soupeře mnohem obtížnější akcelerovat."
Fabio Aru (Itálie - Astana) , ztráta 2:24 minuty.
V neděli oslnil, ale zkušenosti s třítýdenními Grand Tours má minimální. Loni debutoval na Giru, skončil dvaačtyřicátý. Letos se poprvé na Giro speciálně připravoval, byť měl mít původně roli superdomestika.
Třetí týden v roli lídra, kandidujícího na stupně vítězů, bude pro něj naprosto nečekaná zkušenost.
"Má v sobě silný motor. Jednou Giro vyhraje," věští jeho sportovní ředitel Giuseppe Martinelli. Server velonews.com dokonce spekuluje, že za jistých okolností by se tato vize mohla naplnit už letos.
"Ne, tak daleko rozhodně nemyslím," směje se mladý Sardiňan. "Už vyhrát etapu bylo pro mě něco naprosto mimořádného." V úvodní časovce chytl ztrátu tří minut. Ale v té horské na Monte Grappu si věří přece jen víc.
Domenico Pozzovivo (Itálie - AG2R), ztráta 2:42 minuty.
Před Aruovým triumfem v nedělní etapě platil právě Pozzovivo za největší italskou nadějí - a možná jí stále ještě je.
V minulosti měl lídr stáje AG2R potíže předvést dva špičkové výkony ve dvou po sobě následujících obtížných etapách. Po sobotním vzepětí i tentokrát v neděli spíše strádal.
Každopádně však dokáže akcelerovat v prudkých pasážích, a proto na drobného rváče sází i Eusebio Unzue, šéf konkurenčního Movistaru. "Myslím, že Nairo (Quintana) a Pozzovivo by mohli v některých etapách spolupracovat. Mají podobné jezdecké vlastnosti a oba potřebují nahnat čas," soudí.
Ať to nakonec bude kdokoliv z těchto šesti, kdo v neděli v Terstu pozdvihne pohár pro šampiona, jedním si je současný lídr Rigoberto Urán jist: "Tohle Giro nikdo nevyhraje náhodně. Růžový trikot získá ten opravdu nejsilnější jezdec."
Co ještě čeká na peloton Gira?Úterý: Ponte di Legno - Val Martello 139 km. Krátká, ale zničující etapa. Organizátoři ocenili její obtížnost nejvyšším možným počtem pěti hvězdiček. Jezdci se vydrápou do dvou mýtických průsmyků Gira, tedy na Gavii (2618 m) a Stelvio (2758 m), jenže tentokrát si musí ponechat síly i na závěrečné stoupání do Val Martella (2059 m). Loni naprosto totožnou etapu zrušila sněhová vánice. Letos je předpověď optimističtější. Středa: Sarnonico - Vittorie Veneto 205 km. Oddych pro vrchaře? Kdo ví. Etapa je sice vzhledem ke klesajícímu profilu spíše sjezdařská, ale těch hrbů na její trati může být až příliš. Zvlášť když těla cyklistů budou ještě cítit úterní vyčerpání. Čtvrtek: Belluno - Rifugio Panarota 171 km. Znovu do kopců. Přes průsmyky San Pellegrino (1918 m) a Redebus (1455) k závěrečnému stoupání do 1760 metrů. Opět etapa s pěti hvězdičkami. Pátek: Bassano di Grappa - Cima Grappa 26,8 km Tentokrát typicky horská časovka, ze 123 do 1712 metrů nad mořem. Tři čtvrtě hodiny jízdy s maximálním nasazením. Očekávejte velké rozdíly. Sobota: Maniago-Monte Zoncolan 168 km. Která etapa je královská? Ta úterní, nebo tato? A není to vlastně jedno? Monte Zoncolan (1730 m) se svými až 22procentními rampami je postrachem i pro kované vrchaře. Tady už nepůjde jen o zbytky sil, ale také o obrovský test vůle. Před Zoncolanem navíc budou na programu Passo del Pura (1428 m) a Sella Razzo (1816 m). Na konci tohoto dne pak definitivně poznáme šampiona Gira. Neděle: Gemona del Friuli - Terst 173 km. A bude konec. Poslední den je stejně jako na Tour záležitostí sprinterů. V Terstu by měl Naser Bouhanni potvrdit své červené triko lídra bodovací soutěže. |
