Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Pády, z nichž mrazí. Každý úvod cyklistického Gira je nervózní a bolí

Otřesený Dayer Quintana po pádu ve 2. etapě Gira | foto: AP

12 2015
Série pěti pádů v závěru nedělní druhé etapy. A pak hrůzostrašný karambol Domenika Pozzoviva v pondělním dějství závodu. Ani 98. ročník Gira d´Italia se nevymanil z tradičního, pro mnohé jezdce však smutného a bolavého scénáře úvodních dnů na závodech Grand Tour. Peloton je nervózní a závody ovlivňuje i řada pádů.

Michael Matthews se znovu oblékl do růžového trikotu, ale cyklistou, o němž se na tiskové konferenci po pondělní 3. etapě Gira hovořilo nejvíce, byl Domenico Pozzovivo. Svým pádem při sjezdu 32letý Ital mnohé vyděsil.

A také Matthews na něj neustále myslel.

„Naneštěstí, viděl jsem Domenikův pád, protože jsem jel jen o čtyři kola za ním,“ rozhovořil se sám Australan. „Je strašné sledovat něco takového. Jen doufám, že je O. K. Láme to srdce. S celým mým týmem bych mu chtěl věnovat své dnešní vítězství a popřát brzké uzdravení.“

Prořídlý peloton se řítil 80kilometrovou rychlostí z vrchařské prémie na Barbagelatě. Pozzovivo se držel v popředí, když v zatáčce ztratil kontrolu nad svým bicyklem. Přední kolo mu podklouzlo, dopadl hlavou na asfalt.

Dlouho nehybně ležel, tváří k zemi. Z pochmurných a zbytečně detailních záběrů italské televize RAI mrazilo.

„Měl jsem vážně strach,“ svěřoval se Italův týmový kolega Hubert Dupont. „Domenikovy oči se pohybovaly, ale připadalo mi, že to trvá tak dlouho, než dorazí lékařská pomoc.“

Ve skutečnosti byla první ambulance, jedoucí za hlavním polem, záhy odeslána dál s pelotonem, protože Pozzovivův stav se údajně lékařům bezprostředně po pádu nezdál být natolik vážným. Zastavila u něj teprve druhá ambulance v konvoji, sedm minut po pádu.

Mezitím však už doktorka Elena Dalla Valleová a její kolegové připravili italského jezdce k transportu.

“Praštil se do hlavy a měl tržné rány v obličeji, ale dýchal normálně a dokázal pohybovat končetinami,“ líčila Dalla Valleová. Teprve při příjezdu ambulance na krátkou dobu ztratil vědomí.

Lékaři se posléze rozhodli pro transport helikoptérou. „Silnice v Ligurii jsou klikaté, doprava do traumatologického centra v Janově byla helikoptérou vhodnější,“ informoval Giovanni Tredici, hlavní lékař Gira. „Za půl hodiny se dostal do nemocnice.“

Po prvních vyšetřeních pak Tredici mohl přinést zprávu, která přinesla částečnou úlevu: „Má zranění v obličeji a otřes mozku, ale je při vědomí a není v ohrožení života. Jeho stav je stabilizovaný.“ Podle večerní informace týmu AG2R neodhalil rentgen ani žádné zlomené kosti.

Už tak smolný ročník Gira nicméně končil pro „malého velkého muže“ úplně jiným bojem, než si představoval. Patřil původně mezi pět největších favoritů, jenže jeho tým AG2R nečekaně ztratil 48 vteřin hned v úvodní časovce. V neděli jej pak o další minutu připravil hromadný pád.

Snad proto závodil v pondělí tak ofenzivně, snad proto v osudném sjezdu přecenil síly a neodhadl v zatáčce hrozbu. A nebo měl prostě jen smůlu, že najel na nerovnost v silnici.

Mimo záběr kamer postihl na konci téhož dlouhého sjezdu pád také Gianni Meersmana z týmu Etixx-Quick Step. Způsobil si oděrky na pravém rameni, boku a koleni a stěžoval si na bolest v hrudníku. Přesto dokázal se ztrátou 22 minut etapu dokončit.

„Ztratil jsem předtím na posledním stoupání kontakt s pelotonem,“ popisoval belgický sprinter. „Ale nebyl jsem od něj daleko, snažil jsem se ho stíhat. Skoro už jsem se dotáhl na konec hlavního pole, když jsem v pravé zatáčce píchl a přišel jsem o kontrolu nad kolem. Okamžitě jsem se ocitl na zemi, s tím se nedalo nic dělat.“

Rigoberto Uran, lídr jeho týmu Etixx, se později večer rozhovořil o velké nervozitě, která panovala v pelotonu během posledních dvou etap.

Je to stejné každý rok, na každém Giru, na každé Grand Tour.

Závod začíná sérií pádů.

Už v neděli jich bylo v koncovce druhé etapy pět, většina hromadných.

Cyklisté se sbírají z asfaltu po jednom z pádů ve druhé etapě Gira.

Cyklisté se sbírají z asfaltu po jednom z pádů ve druhé etapě Gira.

Pieter Serry, cyklista týmu Etixx, si v březnu při závodě Kolem Katalánska zlomil klíční kost. Rychle se zotavil a stihl se připravit na Giro, kde měl být v horách důležitým pomocníkem Urana.

Jenže ve 2. etapě letěl v ulicích Janova, nikoliv vlastní vinou, také on hlavou proti asfaltu. Když se zvedal, strachoval se: Ta klíční kost je zase zlomená. Přesto se snažil dojet do cíle. „Ale měl jsem hrozné bolesti a nemohl pravou rukou držet řidítka.“

Slezl z kola, vzdal Giro a pronesl: „Je to tak smutné.“ Rentgen sice zlomeninu vyloučil, odhalil však poškozené vazy v rameni.

Téhož dne skončil po pádu závod pro Ramona Carreteru z týmu Southeast. Dayer Quintana, mladší bratr loňského šampiona Gira, přijel s potrhaným dresem a zakrvácený. Stejně tak Darwin Atapuma, Matteo Pelucchi i mnozí další. Hluboká rána polského veterána Sylwestera Szmyda si žádala pět stehů. A mobilní rentgen, putující s pelotonem Gira, byl v permanenci.

Australský mistr Heinrich Haussler ležel v neděli na zemi dvakrát. „V úvodních etapách Grand Tour je to vždy stejné,“ tvrdil. „Každý je ještě čerstvý a před spurtem je v pelotonu příliš hektiky. Proto se padá.“

Viníkem nejmasivnějšího z nedělních pádů přesto nebyl nikdo z jezdců, nýbrž divák - hazardér.

Z janovského chodníku, odděleného jen páskou, zčistajasna jeden z diváků zamířil na turistickém kole doprostřed pelotonu! Následoval karambol tří desítek cyklistů, včetně Serryho a Pozzoviva. Ti zároveň zablokovali silnici a zdrželi tím mnohé další, mezi nimi například českého mladíka Petra Vakoče.

Karambol v ulicích Janova - od 9. sekundy nečekaný vpád diváka:

Eugenio Alafaci z týmu Trek, jenž byl pomateným divákem sražen jako první, později na Twitter psal: „Kdyby se mi tak dostal do rukou idiot, co měl ten úžasný nápad vjet na kole do pelotonu, tak... Aspoň omluvu od něj za tak stupidní nápad očekávám.“

Divácké video z bizarní kolize se brzy rozletělo do světa.

„Byl to naprosto nelogický pád. Jeden z diváků vjede mezi nás! Co na to mám říct?“ reagoval v neděli večer po jeho zhlédnutí Domenico Pozzovivo. „Uklidňuji se jen tím, že časová ztráta není nejdůležitější. Hlavní je, že jsem vyvázl bez zranění.“

V pondělí odpoledne už, bohužel, totéž říci nemohl.

Autor:






Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze