Jeho úspěšný návrat po květnové operaci srdce se stal jedním z nejsilnějších příběhů letošního ročníku. „Věděli jsme, co Robert dokáže, přesto je vzrušující sledovat, jak dobře si tu vede,“ říkal ještě o druhém volném dni Erik Dekker, jeho šéf v týmu Belkin.
Gesink se ve Španělsku příliš neusmíval. Byl vážný, jakoby zamyšlený. Vyprávěl, jak trpěl v posledním kopci na Lagos de Covadonga, nebo naopak jak dobře mu nohy jely na Farraponu.
A jednou pronesl po etapě i zvláštní větu: „Byl jsem myšlenkami jinde.“ Bez dalšího vysvětlení.
Z rozhovoru, který jsme měli domluvený na úterý, se omluvil. Starostí, jak se později ukázalo, mu přibývalo.
O dva dny později dal závodu sbohem. Není zraněný ani nemocný. Jeho pozice v Top 10 byla silná. Přesto neváhal.
„Moje těhotná manželka prodělala za poslední týden dvakrát operaci, ale její stav se nelepší a je stále v nemocnici. Ona mě teď potřebuje nejvíc. Proto okamžitě opouštím Vueltu,“ vzkázal pouze.
Šlapal na ní sedmnáct dnů. V lidském životě jsou však události, proti nimž se jakákoliv Grand Tour zdá být záležitostí naprosto nepodstatnou.
