Švédové se před sezonou dlouho zdráhali Karviné za vás zaplatit, jak jste období nejistoty snášel?
První ligový zápas mi utekl, byl jsem nervózní. Ale naštěstí se pak vše rychle vyřídilo a já mohl hrát.
Co byste dělal, kdyby ne?
Vracet jsem se nechtěl. Švédové říkali, že i kdybych jen trénoval, tak by mi plat normálně běžel.
To vám asi hodně věřili.
Asi jsem je přesvědčil před sezonou na přípravném turnaji ve Štrasburku. Hráli jsme tam proti Montpellier, Chambery, Egyptu a francouzské reprezentaci. Já nastoupil načerno a hodně se mi dařilo. Byl jsem vyhlášený nejlepším brankářem turnaje. Švédové se pak báli, aby mě nepřetáhl někdo jiný.
Jak jste se v nové zemi adaptoval?
Dobře. Dostal jsem zařízený byt, auto, v klubu všechno klape. Jediný problém mám s řečí. Naštěstí v Redbergslidsu hraje Slovák Mataš, bez něj bych byl ztracený.
Jak to?
Na jazyky jsem levý, nelezou mi do hlavy. Sedm roků jsem se učil němčinu a nic. Ve Švédsku chodím do školy, ovšem jde to pomalu. Házenkářsky rozumím, ale jinak si s klukama moc nepokecám.
Jaká je vlastně švédská liga?
Pestrá. Hraje v ní dvacet devět cizinců, setkáte se v ní s řadou stylů. A je kvalitnější než česká.
Daniel Kubeš, který hraje za Drott Halmstad, říká, že vaší silnou zbraní jsou také přihrávky...
Švédští gólmani s míčem příliš nepracují, kdežto já na to byl z Karviné zvyklý. Spoluhráči už sice párkrát dostali dlouhým pasem přes hubu, ale rychle si zvykají a je to jedna z našich zbraní.
S Redbergslidsem jste si zahrál také Ligu mistrů, ale stejně jako Karviná jste ze skupiny nepostoupili. Proč?
Šanci jsme ztratili hned v prvním zápase doma, o gól jsme podlehli Flensburgu. A pak nás docela trápila zranění.
Českou reprezentaci čeká mistrovství Evropy, jakou máte šanci?
Na turnaji v Tunisku jsme hráli výborně, sami jsme se překvapili. Tenhle tým je výborná parta, má budoucnost. Věřím, že to dokážeme. Buď už teď na mistrovství Evropy nebo na příštím mistrovství světa.
