Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se Soukalová prospala k formě a ve šťastné vestě odvalila balvan

NÁVRAT NA STUPNĚ. Gabriela Soukalová při nástřelu před sprintem žen. | foto: Český biatlon / Petr Slavík

18 2016
Chanty-Mansijsk (Od našeho zpravodaje) - Ještě ve čtvrtek odpoledne jsme se před sprintem žen obávali o osud velkého glóbu a Gabriely Soukalové. A najednou je vše jinak. Česká biatlonistka se v Chanty-Mansijsku takřka dotýká vytoužené křišťálové trofeje. Stačí jít a vzít si ji. Toto je příběh dne, kdy po ní natáhla ruce.

Chanty-Mansijsk, čtvrtek, nedlouho před startem ženského sprintu.

Tu otázku si kladou nejen Češi, ale i zahraniční trenéři, především ti francouzští:

Co je s Gabrielou Soukalovou?

Už v úterý si kouč Zdeněk Vítek na Sibiři pomyslel: „Gábina vypadá, jako by po ní přejel parní válec.“

Na středeční střelecký trénink pak ani nedorazila.

Dokáže v tomto stavu, vyšťavená po šampionátu v Oslu a navrch s bolavým krkem, zmobilizovat síly na závěrečný souboj o velký glóbus?

Jindy bývá Soukalová flegmatikem, s nímž jen tak něco nezacloumá. Jenže to není tento případ. Najednou dojde i na slzy. Vichr emocí s ní cloumá.

„Radši jsem na Gabču ani moc nemluvil, potřebovala svůj klid,“ říká Jiří Hamza, předseda svazu. Vítek souhlasí: „Poslední dny byla uzavřenější. Ale to se dá pochopit. Potřebovala si všechno nejdřív vyřídit sama se sebou, než aby to plivala kolem sebe okolo.“

Soukalová stále jen spí, dokonce i přes den. „Nejmíň čtrnáct hodin,“ vypráví o středeční dávce. Tělo si diktuje, co potřebuje nejvíc.

Potom se probudí - a stará dobrá bojovnice je zpět.

„Stoprocentně,“ ujistí ostatní.

„Gábina už zase dělá ty své vtípky, třeba bafá na lidi na chodbě. Což je dobré znamení, že je zpátky. Bude to dobré,“ doufá Vítek.

Pro každý případ si s ní ve středu večer ještě popovídá. Žádné mentorování. Naopak. „Zdeněk na mě přenesl svoji pohodu a flegmatismus,“ ocení biatlonistka. „Kolikrát, když člověk začíná brát věci až moc vážně, je to špatně a jde to potom hůř než líp.“

Přesto si sama stále není jistá, jak s ní vlastní tělo na trati sprintu zacvičí.... a nakolik zauzlí pranici o pohárový titul paní Marie Dorinová-Habertová, plující sem na medailové vlně z Holmenkollenu.

„Gábina je zaťatá,“ všímá si Hamza.

V tiskovém středisku probíhá před startem sprintu tisková konference s „bafuňáři“ IBU i místními organizátory a Anders Besseberg, norský prezident biatlonové unie, na ní vykládá: „Očekávám tuhý boj o ženský velký glóbus až do posledního závodu.“ ̈

Přejeme si, aby neměl pravdu.

17.března 2016 v 13:44, příspěvek archivován: 18.března 2016 v 05:17

Gábina Soukalová na nástřelu sprintu. Zděněk Vítek: Je připravená nastoupit. Co bude dál, uvidíme. Finále SP, Chanty pic.twitter.com/wfOD0O7sep

Teploměr ukazuje „jen“ minus 9 stupňů, což je na večerní čas v Chanty-Mansijsku příjemné číslo. Soukalová si nicméně pod číslo obléká i vestu, ve které závodila v mnohem větších mrazech Presque Isle.

„Neber si jí, není až taková zima,“ dostává radu.

Trvá však na svém. „Je mi zima, musím v ní jet. Aspoň nezmrznu.“

Masérka Petra Sedláčková tedy vykládá: „Tehdy v Americe v ní Gabča vyhrála ve štafetě. Je to šťastná vesta.“

Ruští fanoušci biatlonu během sprintu Světového poháru v Chanty-Mansijsku

DIVÁCI. Ruské melodie v reproduktorech a ruští fanoušci na tribunách. Ale žádné ze svých žen se v Top Ten nedočkají.

Sprint začíná. Domácí naději Jekatěrině Jurlovové vyhrává ke startu Kalinka. Finská superstar Kaisa Mäkäräinenová po trati letí. „Kaisa už najela na všechny deset sekund, jede jak splašená,“ hlásí od počítače kouč Marek Lejsek.

Marie Dorinová-Habertová střílí - prozatím - na ležce čistě. Zato běžecky ztrácí 13 vteřin. Také sebelépe seřízený stroj se občas zadrhne,

Zato Gabriela Soukalová...

Moc rychlá nejsem, připadá jí na úvodních stovkách metrů. Zprávy o prvních mezičasech, přicházející od Marka Lejska, však tvrdí opak.

„Gábina má dvě vteřiny na Dorin... Je rychlá, je to dobré.“

„Jedeš výborně!“ zakřičí na ni. Uklidní se. Super, držím krok s nejlepšími.

Načež se během následujících dvaceti minut přihodí série událostí, které (snad) rozhodnou o letošním osudu velkého glóbu.

Mäkäräinenová jednou vstoje míjí, a přece je její čas vynikající.

Také Dorinová-Habertová se už staví ke stojce. První terč trefuje, druhý také... jenže třetí jí nezbělá.

Toto je pro francouzskou matku kritická chvíle. Ztrácí. Příliš mnoho času ztrácí. Není ani zdaleka tak rychlá jako Finka.

Na střelnici naopak rychle a neomylně pálí Dorothea Wiererová, stejně tak Marte Oslbuová a další ženy. „To je dobře,“ zaznívá v českém táboře. Tentokrát totiž platí poněkud zvláštní uvažování. Kdokoliv z hvězd, kdo odsune Dorinovou z předních příček, tím vlastně pomáhá Soukalové na její pouti k velkému glóbu.

Češka, startující o 19 čísel později než Francouzka, si však v první řadě pomáhá sama. Právě zalehá k ležce.

Gabriela Soukalová na střelnici v Chanty.Mansijsku

LEŽKA. Kamery ji opomíjejí, ale podstatné je, že je čistá.

Režisér ruské televize sleduje Francouzku Braisazovou a finišující Wiererovou, zatímco Soukalová s přehledem likviduje pět terčů. Vítek na střelnici spokojeně špulí rty.

„Gabča jede třetí,“ hlásí Lejsek. Mäkäräinenová, Wiererová, Soukalová, takové je pořadí po ležce. Do chvíle, než se mezi ně připlete Miriam Gössnerová. Ale u Němky je stojka zárukou na trable.

Kromě toho: „Už Gabča sjela i šest vteřin na Gössner.“

Češka přijíždí na stojku a opět ani jednou nepálí vedle. „Jo!“ zakřičí nadšením skupinka na střelnici. Hamza si plácne s Vítkem. Kouč přiznává: „Docela dost jsem si oddechl. Teď má pěkně zaděláno.“

Při výjezdu ze střelnice se jí připlete do cesty pomalejší Ruska Slepcovová. Jejich lyže se zaháknou. Než se z té spletenice vymotá, dvě tři vteřinky na trati nechá. Musím je zase nahnat, přesvědčuje se.

Po stojce teď průběžně vede, zatímco Dorinová, vydechující už tou dobou v cíli, klesá pořadím stále níž, až do nejnižších pater první desítky.

„Gabča ujíždí Olsbu. A má 10 vteřin na Kaisu. Dobře jede,“ hlásí Lejsek.

Brzy má na ukrutně rychlou Kaisu Mäkäräinenovou jen pět sekund.

Pak jen tři. A potom dvě.

Gabriela Soukalová na trati v hanty.Mansijsku

BOJ NA DÁLKU. Soukalová proti mezičasům Mäkäräinenové. kdo bude v cíli dřív?

„Kaisa sjíždí vteřinky a vteřinky, jela předtím hodně dobře,“ říká Lejsek.

„Jo, na stadionu solidně zatáhla,“ souhlasí Vítek a přeje si. „Ať Gabča valí.“

Šťastná vesta mezitím působí coby zapařovák, její majitelka se v ní potí natolik, že páru cítí i na krku. Jenže nohy jí v posledním obtížném kopci tuhnou. V cíli na Finku chybí 3,1 vteřiny.

Padne na kolena, hlavu zaboří do sněhu. Nevyhrála, ale ví, že také druhé místo je důvodem k euforii.

Dostaví se další výbuch emocí. Tentokrát pozitivních.

Vybojovala přece malý glóbus za sprint. A především: v boji o ten velký rázem vede o 92 bodů!

Zklamaná Dorinová francouzské televizi sděluje: „Už jsem neměla energii jako v Oslu. Jsem unavená.“ Chtějí se jí ještě zeptat na glóbus, ona však už nechce mluvit a odchází.

Soukalová telefonuje do Česka šéftrenéru Ondřeji Rybářovi, který ji ujišťuje: „Celá má rodina má kvůli tobě od televize vyřvané hlasivky.“

Až neuvěřitelně blízko se zdá najednou být trofej, o níž oba snili.

Dovádí na sněhu jako kůzle. Objímá se s Kaisou Mäkäräinenovou, skočí do náručí masérky Petry Sedláčkové, až ji málem převrhne. Skáče na každého, koho má poblíž.

Tak šťastnou jsem Gabrielu Soukalovou po závodě snad ještě neviděl.

„Předtím o sobě Gábina pochybovala. Teď přímo září,“ povídá Sedláčková a vyleze si na klandr, aby na celou tu slávu dobře viděla.

Vítek dorazí ke stupňům vítězů a spokojeně pozoruje svoji svěřenkyni, přičemž má na tváři slastný úsměv typu „to se nám to dneska povedlo“ a na jazyce slova: „Gábina odvalila ze sebe veliký balvan. Naložila toho na sebe hodně, ale ustála to. Klobouk dolů. Paráda.“

Z reproduktorů zní píseň „Pusť vsěgdá búdět něbo“. Vítek si vzpomene na školní léta a doplní: „Pusť vsěgdá búdět sólnce.“

Zčistajasna však, ač melodie zůstává stejná, se slova promění a píseň anglicky pokračuje: „Gabriele I adore you.“

Gabrielo, já tě obdivuji.

Mnozí ji nyní obdivují.

Krojovaná děva přináší malý glóbus za sprint, prezident IBU Besseberg jej od ní převezme a předává ho majitelce. A žena se zrzavými vlasy, které nyní už malý glóbus říká pane, s ním vymrští ruku nad hlavu. Pak si ho pochová jako miminko.

Gabriela Soukalová s malým křišťálovým globem za celkový triumf ve sprintu Světového poháru.

MOJE MIMINKO. Je malé, křišťálové a může se jmenovat třeba Sprinťa.

„Mohlo by se to miminko jmenovat Sprinťa,“ rozesměje se. Ovšem raději ho zatím svěří do náhradní péče slečny Sedláčkové. „Ještě bych ho tu někde zapomněla, znáte mě.“

Pod vločkami sněhu, dopadajícími na rozzářený areál, kráčí na tiskovou konferenci, kde za stolem vypráví, jak si současných úspěchů dovede cenit mnohem víc než olympijských medailí ze Soči. „Tam jsem ještě byla takový janek, brala všechno tak trochu automaticky a nedocházelo mi to. Tehdy jsem říkala: Medaile je super - a co bude k večeři?“

Po olympiádě se naopak ocitla psychicky na dně, až přemýšlela, že s biatlonem skončí. Neudělala to. Naštěstí. Proto nyní sahá i po velkém křišťálovém glóbu. A proto říká: „Je dobré projít si takovou krizí. Potom si mnohem víc vážíte toho, co máte.“

17.března 2016 v 22:04, příspěvek archivován: 18.března 2016 v 05:16

Ještě jedna z povedeného dne: @kmakarainen doplňuje tekutiny, Gábina (zase jednou) telefonuje. Tiskovka, finále SP pic.twitter.com/4fbChaE1gQ

Hlavní část „tiskovky“ končí, vítězka dne Kaisa Mäkäräinenová se ještě chvíli zpovídá zájemcům, pak už se s ní nikdo nechce bavit, a tak se Finka zvedne, usměje se na českou soupeřku, stále obletovanou reportéry, a prohodí k ní: „Užij si média.“

Protože byla to Gabriela Soukalová, která ač v cíli sprintu druhá, stala se ve skutečnosti ve čtvrtek největší vítězkou. A všichni - i ona sama - to vědí

„Prožívám jeden z nejlepších dnů v životě,“ prohlásí.

Tlak z ní spadl.

„Teď už snad pohár zvládnu dojet s čistší hlavou,“ vykládá. „Chytnu tu šanci za pačesy. A věřím, že to dotáhnu do zdárného konce.“

Matematika hovoří pro ni. Stačí, aby Dorinová nevyhrála oba zbývající závody. Nebo aby ona v jednom z nich dojela osmá.

Velký glóbus čeká.

Autor:






Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze