Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Rozesmátá Koukalová: Mohli mi dát aspoň lichý úsek, ne? Třeba první

Gabriela Koukalová na trati závodu s hromadným startem v Oberhofu | foto: Český biatlon, Petr Slavík

12 2017
Napříč Německem se přesunula z Durynského lesa do Alp, kde ve čtvrtek vstoupí v Ruhpoldingu ve štafetě žen do pátého kola Světového poháru. Gabriela Koukalová má hlas veselý a rozesmátý. „Ničím se nestresuju. Užívám si to,“ tvrdí.

Odměnila jste se za Oberhof vašimi oblíbenými sladkostmi?
No jasně. Vůbec jsem si přes Vánoce zvykla docela dost jíst. Možná i proto jsem se cítila v Oberhofu tak nabuzená, čerpala jsem z toho vánočního jídla energii. Takže v tom v rozumné míře pokračuju.

Fotogalerie

Jste tedy zdravá a při chuti? Doslova i obrazně?
Fyzicky zdravá ano. Psychicky to se mnou nikdy není až tak stoprocentní. (rozesměje se) Ne, dělám si legraci. Musím to zaklepat. Jsem natěšená na další závody.

V roce 2014 a loni jste v Ruhpoldingu zvítězila. Patří mezi vaše nejoblíbenější destinace?
Určitě. Mám na něj spoustu krásných vzpomínek. Jela jsem tu i jeden z mých prvních svěťáků v životě (druhý v kariéře - pozn. red.). Tehdy v roce 2010 jsme v ženské štafetě s Magdou Rezlerovou, Zdenkou Vejnarovou a Verčou Vítkovou byly šesté, o čemž se pak strašně moc mluvilo, protože předtím řadu let naše ženská štafeta nedokázala skončit ani na rozšířeném pódiu pro šest nejlepších.

Střelnici a tratě ve zdejší Chiemgau Areně mnozí považují za jedny z nejlehčích ve Světovém poháru. Vy také?
Vnímám to podobně. I proto bývá spousta závodnic namačkaná v jediné minutě pořadí a s malými rozestupy. Čekám, že hodně lidí tady bude dobře střílet a půjde zase o každou vteřinu. Podobné to bývá i při závodech v Hochfilzenu, kde se uskuteční letošní mistrovství světa.

UŽ JE TO JISTÉ. Gabriela Koukalová (vpravo) slaví s českým biatlonovým realizačním týmem triumf v závodu s hromadným startem v Oberhofu
Gabriela Koukalová na trati závodu s hromadným startem v Oberhofu

Nenapadlo vás, že byste podobně jako Francouzka Dorinová-Habertová vypustila štafetu, abyste pošetřila síly na individuální starty?
Vůbec. Sice jsem se na úterním tréninku necítila úplně ve své kůži, ale to bylo nejspíš jen únavou po pětihodinové pondělní cestě. Věřím, že budu v cajku. A štafety jezdím moc ráda.

Český tým v ní bude mít na číslech čtyřku, podle umístění v minulé štafetě v Pokljuce. Tím skončí i vaše oberhofská série tří závodů se startovním číslem jedna.
Někdy je dobré to vyčenžovat. Mám ale radši lichá čísla. Mohli mi aspoň trenéři dát lichý úsek, ne?

Nemohli, jste opět finišmankou.
Já vím. Úplně nejradši bych štafetu rozjížděla, aspoň bych to měla dřív za sebou. Jenže oni mě stejně nikdy na první úsek nenasadí, protože pravděpodobnost, že bych start nestihla, je pořád dost velká. (směje se)

Debut ve štafetě Světového poháru si odbude Markéta Davidová - stejně jako kdysi vy ve 20 letech a také v Ruhpoldingu. Co byste jí poradila?
Je tu zrovna vedle mě. Takže jí naživo radím: Nech tam všechno, a ať to dopadne, jak to dopadne, ber to jako sbírání zkušeností. Každý start ve svěťáku je dobrý start.

STOJKA. Gabriela Koukalová během střelby v závodu s hromadným startem v Oberhofu,
Gabriela Koukalová se chystá na střelbu během závodu s hromadným startem v Oberhofu, za ní je Laura Dahlmeierová.

Na další kolegyni z týmu, Evu Puskarčíkovou, jste v cíli hromadného závodu v Oberhofu vytřeštila oči, když jste náhle zjistila, že dojíždí třetí. Prožívala jste tehdy hodně příjemný šok?
Předtím jsem byla během závodu ráda, že jsem se stihla soustředit sama na sebe, ani jsem nevnímala další pořadí. Takže když se tam najednou objevila Evča, bylo to super. Hrozně ji obdivuju. Po příjezdu do Oberhofu vyprávěla, že přes Vánoce toho moc nenatrénovala, protože byla nemocná. Už jen to, že pak nastoupila do všech závodů, mi ukázalo, jakým je závoďákem.

Vy sama jste nedělním cílem hůlkami „propádlovala“. Proč právě takové gesto?
Spontánní nápad. Občas se takhle přesouvám při nástřelu, když se mi nechce navlíkat si hůlky. A bylo to i moje dodatečné „péefko“ pro všechny fanoušky. Přání, aby propádlovali se štěstím a zdravím celým rokem 2017.

Vlastně šlo zároveň o symbolické gesto. Celým blokem závodů jste v Oberhofu proplula jako na vlně.
A to jsem ani žádné velké ambice neměla, po Vánocích nikdy pořádně nevíte, jak na tom jste. Sama jsem si pak říkala: Kde se to ve mně vzalo? Vzpomínala jsem na finále poháru v Chanty Mansijsku 2013, jak jsem tam vyhrála všechny tři závody. Teď se mi to málem povedlo zopakovat. Přitom beru sezonu tak trochu odpočinkově.

Opravdu odpočinkově?
Jo, psychicky. Hodně si to užívám, jezdím s radostí a vážně neřeším, kolikátá právě jsem v celkovém pořadí svěťáku. Dělám to tak záměrně i proto, abych načerpala co nejvíc psychických sil na příští zimu. Olympiáda v Koreji 2018 by měla být vrcholem mé kariéry. Na ni už teď dost myslím. A letos... nějak to už všechno dopadne. Když se mi nějaký závod nepovede, vrásky si z toho nedělám.

Autor:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze