Další druhé místo v Ruhpoldingu. Co pro vás znamená?
Jsem strašně moc spokojená. Šesté stupně v řadě, to je paráda, to je pohádka.
Až tak pohodově to ovšem dnes nezačalo. Co se stalo při první ležce, kde jste dva terče minula?
Já bych vám to moc ráda řekla, ale... já vážně nevím, netuším.
Nebyla jste v tom sama, takřka simultánně míjela i s vámi střílející Laura Dahlmeierová.
Byla to pro mě taková podpora, že v tom nejsem sama. Říkala jsem si: No jo, dvojka na první položce, stalo se, tak snad to zlepším v těch následujících. Snažila jsem se potom soustředit na sebe a nenechat se vyhodit z rytmu. Zdá se, že to byla dobrá taktika.
Později jste se sjely ve vláčku čtyř hvězdných závodnic s Wiererovou, Dahlmeierovou a Dorinovou-Habertovou. A při třetí položce jste jako jediná z nich zasáhla všechny terče. Vnímala jste to?
Ne. Mně ty síly už tolik chyběly, že jsem si ani nebyla schopná uvědomit, jak kdo z nich střílí. Až mnohem později jsem zjistila, že žádná za mnou najednou není.
Pak přišla poslední, opět bezchybná položka. Jaká ve vašem podání byla?
Skvělá. Říkala jsem si: Buď v klidu, máš náskok, ony musí pospíchat a budou zmatkovat. A vyšlo to. Štěstí stálo při mně i dnes.
Není to rozhodně jen o štěstí. Jak to děláte, že už tak rekordní šňůru jste natáhla na šest závodů na stupních vítězů v řadě?
Ani nevím. Snad že se můj práh bolesti posouvá stále dál a já jsem schopná v každém závodě sahat víc a víc na dno sil.
V posledním kole stíhačky jste měla luxusní náskok třiceti vteřin na třetí Dorinovou-Habertovou. Uklidňoval vás?
Hlásili mi to, ale vím, co udělá, když člověk vytuhne, to pak dvacet vteřin dostanete jak nic. A mě už to opravdu šíleně bolelo. Snažila jsem se jet, co to šlo, a na posledním kilometru před cílem jsem byla ráda, když jsem už překročila ten horizont. Tam jsem věděla, že když nespadnu, tak mi to druhé místo vyjde.
Šéftrenér Rybář vás chválí, že jste techniku jízdy změnila k lepšímu. Souhlasíte?
Já se snažím, protože jsem párkrát viděla záběry, jak jedu špatně do stran a zbytečně namáhám záda. Vysílím se tím dřív než ostatní závodníci, kteří technicky jedou líp. Snažím se na to proto myslet. Vrcholový sport je často o detailech. Kolikrát, když člověk najede deset vteřin při každém závodě, tak je to obrovský kus práce. A k té změně stylu mi pomohlo i to, že jsem asi o dvě kila lehčí než minulý rok. To se mi pak jede daleko líp. Z dvaašedesáti kil se za zimu snažím dostávat k šedesátce. A když zatoužím po velikém výsledku, dostanu se i na padesát osm. (směje se)
Pomáhají potom právě ty skvělé výsledky k tomu, aby i bolest těla snáz pominula?
Tak už to není takové, jako pár týdnů zpátky. Od Nového Města únava vážně narůstá. Doufám, že následující dny budou spíš odpočinkové než tréninkové. Přijedu do Anterselvy a pořádně se vyspím, půjdu na masáž. Snad se mi podaří dobít zase energii, aby bylo z čeho brát.
I skutečnost, že jste uhájila žlutý dres, k tomu napomůže?
Rozhodně. To je ta potřebná pozitivní energie pro další starty. Ta síla mi sice teď chybí, ale závodivost ve mně pořád je a možná už zítra mi závody zase budou chybět. Takže hurá do dalších startů.
Vlastně už dva týdny jedete na neuvěřitelně vysoké vlně: první, první, druhá, první, druhá, druhá.
Je to boží. Jsem ráda, že to takhle vychází. Vzhledem k tomu, jak je sezona dlouhá, je těžké držet ty výsledky pořád až takhle nahoře. Je jasné, že nějaký čas to může jít takhle skvěle, ale pak už ty úspěchy nebudou až tak časté. Proto každý bod, který si mohu teď najet, se vyplatí. Ke konci sezony se mohou hodit.
Jak vás dnes povzbudilo třetí místo Michala Krčmáře?
Zrovna jsem se vrátila z rozběhání a viděla jsem v televizi jeho posledních patnáct minut. Vychutnávala jsem si tu koncovku. Bylo to úžasné. Já jsem ráda za každého, komu se v našem týmu daří. Je to bomba, máme skvělou atmosféru, dobrou partu a ty výsledky tomu napomáhají.
A co říkáte další výborné rychlopalbě Evy Puskarčíkové?
Evik je blázen, jak to tam sází. Ona je nadaná střelkyně, pamatuju už na gymplu, jak tam byla jednou z nejlepších střelkyň, takže předpoklady pro to má a přes léto na střelbě ještě zapracovala. Jsem ráda, že v rychlosti střelby konečně někdo krouhne ty Rakušáky.