Jak prožívá závod, v němž se nemůže ohlížet po bratru Andym? Jak moc postrádá své "druhé já"? Ti dva patřili k sobě jako Sherlock Holmes a Watson, Bud Spencer a Terrence Hill nebo Mirek Dušín a Jarka Metelka.
Dva neoddělitelní. Bez bráchy ani ránu, platilo pro ně. Spolu si kryli záda, spolu vytvářeli plán A i plán B. Loni tak dojeli na Tour pro druhé a třetí místo. Přesto jejich nový šéf Johan Bruyneel, manažer RadioShacku, letos naznačil: "Kdybychom je občas od sebe oddělili, mohlo by jim to prospět."
Náhoda mu přihrála příležitost. Zranil se Dán Fuglsang, jenž měl být lídrem RadioShacku pro Giro. A tak Bruyneel telefonoval Fränkovi, hrajícímu si právě s dcerou na hřišti: Pojedeš ty. Na přípravu měl pět dnů. Alespoň to tvrdí. "Takovým řečem se nedá úplně věřit," namítá exprofesionál René Andrle. "Mohlo jít i o taktiku. Rozhodně neležel předtím na gauči a neflákal se."
Schleck nejprve dával najevo, že start na Giru nepovažuje za dobrý nápad: "Na to, že jedete velký třítýdenní závod, se musíte připravovat v hlavě. Má hlava se chystala na Tour." Nicméně otec Johnny do něj hučel: "Vezmi tohle Giro jako svoji příležitost."
TRIO NEJLEPŠÍCH NA TOUR. Za vítězným Cadelem Evansem se na Tour de France umístili bratři Schleckové - Andy (vlevo) a Fränk.
Poslechl tátu. Po prvním týdnu pozorovatelé hlásili: Fränkův postoj k Giru se mění, jeho forma i morálka se zlepšují. "Ten závod se mi začíná líbit," vyřkl a začal důkladněji pozorovat favority. "V Apeninách na mě zapůsobil jen Pozzovivo."
Giuseppe Martinelli, manažer Astany, si všiml: "Ze všech favoritů je Fränk nejklidnější - a má nejmíň co ztratit." Finišoval třetí v sedmé etapě, ale také ztratil 26 vteřin na stěně v Assisi a ve středu dalších 46 poté, co ho zdržely pády v pelotonu. "To není konec světa. Rozhodne až třetí týden," reagoval Kim Andersen, sportovní ředitel RadioShacku.
Podle Orlanda Mainiho, ředitele týmu Lampre, možná Schleck jen blufuje, když hovoří o nevyzpytatelnosti své formy. "A pak nás všechny překvapí." Přesto dvaatřicetiletý Lucemburčan dál tvrdí: "Teprve velké kopce mi ukážou, jak na tom jsem. Opravdu nevím, co od sebe očekávat."
Málokdo z favoritů Gira má s třítýdenními závody Grand Tours tolik zkušeností. "Vím, že jsou někdy jako horská dráha, nahoru a dolů," povídá. Pokud by se v Alpách ocitl dole, je možné, že raději vzdá a ušetří síly na Tour? Neodpoví. Jen se usměje: "Další otázku, prosím."
