Mohl být nejsuverénnějším vítězem mistrovství Evropy.
Místo toho je suverénně největším smolařem.
O jeho vítězství nebylo na dráze pochyb. Mekhissi-Benabbad vedl s přehledem. S takovým, že si v cílové rovince dovolil strhnout si dres, chvíli ho nesl v zubech, pak s ním zamával divákům.
Oslava se svlečeným dresem stála Francouze zlato. Nakonec vyhrál jeho krajan Kowal.
V cíli slavil, pořídil vítězné selfie. Radost mu nekazila ani varovná žlutá karta od pořadatelů, ani bučení publika curyšského stadionu, kterému se jeho oslava nelíbila. „Žlutá karta nic neznamená. Udělal jsem to z čisté radosti z výhry,“ říkal Francouz těsně po závodě. „Hlavní bylo vyhrát.“
Diskvalifikovali ho právemPohled šéftrenéra české výpravy Tomáše Dvořáka Co říkáte čtvrtečnímu skandálu? Ale na dráze vyhrál. Lidé teď diskutují, jestli je spravedlivé vzít mu titul. |
To ještě nevěděl, co bude následovat. Španělská výprava, jejíž reprezentant Ángel Muller doběhl původně čtvrtý, podala proti jeho oslavě protest. A pořadatelé ho uznali. Devětadvacetiletého atleta diskvalifikovali, proběhnutí cílem bez dresu mu neodpustili. Zlato připadlo jeho krajanovi Yoannu Kowalovi.
„Výhru mi nikdo nevezme, ani ten pocit, když jsem probíhal cílem. Chtěl jsem jen oslavit vítězství tak, jako to dělají fotbalisté. Nebyla v tom žádná arogance vůči soupeřům nebo publiku,“ napsal Mekhissi-Benabbad na sociální síti.
S tím názorem nebyl sám. Zastal se ho i nový vítěz Kowal: „To, co Mahiedine udělal, nebylo nic rušivého, nic podstatného.“
Pravdou je, že oproti předchozím výstřelkům kontroverzního steeplaře vypadá ten aktuální celkem nevinně. Před dvěma roky na ME v Helsinkách udeřil 14letou dívku v kostýmu maskota, když mu přišla předat dar. Při evropském šampionátu v Barceloně 2010 zase maskota nutil, aby si před ním klekl.
Při Diamantové lize v Monaku se před třemi lety popral s krajanem Mehdim Baalou. Oba atleti se do sebe pustili po závodě na 1 500 metrů přímo na dráze. Atletická federace je potrestala pokutou, pětiměsíčním zákazem závodění a udělila jim veřejně prospěšné práce.
Ani poté si však Mekhissi-Benabbad nezačal dávat pozor. A opět zaplatil draze: zlatou medailí...