Všechna tři zmíněná mistrovství musela letos vystačit se startovními poli daleko pod dvacet vozů, což nezanechávalo u pozorovatele právě soutěživý dojem. FIA to vedlo k tomu, aby jmenovala bývalého pilota F1, Bernarda Bergera komisařem, který se má postarat o záchranu této třídy.
Je tedy relativně těžké, posoudit schopnosti vítězů Juncadelly, Harveye a Erikssona – ty se přeci dají ohodnotit pouze podle kvality poražených. K opravdovému porovnání talentu došlo jen zřídka, když se promotéři šampionátů domluvili účasti při stejném podniku. A přeci i sezona 2012 dopomohla několika slibným dorostenců, aby na sebe upozornili šéfy stájí GP2 nebo dokonce skauty F1.
Evropská Série Formule 3
Nejsilnější konkurence se letos sešla v Evropské Sérii, která se osmkrát konala v rámci známé DTM a dle britského vzoru nabídla tři závody za víkend. Vysněné pole dvou desítek vozů se promotérům ovšem podařilo získat jen při podnicích, ve kterých hostovala i britská F3.
To, že se mistrem stal nadmíru zkušený Španěl Daniel Juncadella překvapilo vlastně jen proto, že s ním mnozí pozorovatelé ve formuli 3 pro tento rok již nepočítali. Jednadvacetiletý Španěl zde absolvoval svou třetí sezonu a již minulý rok dokázal, že tu má v zásadě vyučeno. Pilot týmu Prema-Mercedes vyhrál pět závodů a byl v zásadě nejvyrovnanějším jezdcem pole. Jeho kariéra ovšem stěží povede i dále cestou monopostů. Španělovým cílem jistě bude následovat Roberta Merhiho (jezdce který jej minulý rok ve formuli 3 porazil) do kokpitu DTM.
Z titulu vicemistra se mohl radovat Němec Pascal Wehrlein. Jel ve formuli 3 prvním rokem a vyhrál pouze jedinkrát. Spolehlivost jezdce stáje Mücke ovšem byla přímo rekordní: s výjimkou pouhých dvou závodů pokaždé bodoval!
Jezdec, který je možná jediným opravdovým drahokamem F3 ročníku 2012, skončil třetí. Je to teprve sedmnáctiletý Raffaele Marciello. Ital je vedle Pereze a Bianchiho jedním ze tří členů Driver Academy Ferrari a mohl by se v dohledné době stát novou superhvězdou nejen u Scuderie a celé Itálie. Relativně nezkušený rodák z Curychu ve své první sezoně v EuroCupu sedmkrát vyhrál, nejednou velmi přesvědčivým stylem.
V hlavních závodech se dokázal mimo právě jmenovaných prosadit již jen věčně bleďoučký Švéd Felix Rosenqvist. Vyhrál tři, což mu vyneslo celkově čtvrtou pozici.
Krátce zazářit se ve sprintech podařilo i Němci Svenovi Müllerovi a Britovi Willovi Bullerovi.
Mezi zklamání roku jistě patřily výkony Carlose Sainze juniora, který sice dobře začal, dvojitá zátěž EuroSerie a britského mistrovství ovšem chráněnce Red Bullu značně vyčerpala. Ani druhý potomek bývalé rellyeové legendy, Tom Blomqvist, nedokázal ani jednou vyhrát.
1. | Daniel Juncadella | (Šp.) | Prema-Mercedes | 240 b. |
---|---|---|---|---|
2. | Pascal Wehrlein | (Něm.) | Mücke-Mercedes | 229 b. |
3. | Raffaele Marciello | (It.) | Prema-Mercedes | 219,5 b. |
4. | Felix Rosenqvist | (Švé.) | Mücke-Mercedes | 212,5 b. |
5. | Will Buller | (Brit.) | Carlin-VW | 182,5 b. |
Britský mezinárodní šampionát formule 3
Ve Velké Británii zavedli již před lety víkendy se třemi závody, a tak mohla série i letos nabídnout účastníkům a fandům skvělý počet třiceti závodů. Tato nabídka se ovšem nesetkala s valným zájmem pilotů a na startu se zpravidla krčilo pouze málo přes tucet vozů. Nezdravou situaci dříve tak velkolepého šampionátu nejlépe vykresluje skutečnost, že se mistrovství zúčastnily pouze čtyři týmy a dva z nich, Carlin a Fortec, tvořily dvě třetiny pole.
Nebylo tedy divu, že favorité startovali právě za jednu z těchto dvou stájí. Rozhodující bylo, že nejlepší začátek a konec sezony předvedl devatenáctilety Jack Harvey. Pilot z britského Bassinghamu vyhrál úvod v Oulton Parku a i závěr v Doningtonu, což mu stačilo, aby těsně a na poslední chvíli vzall titul Jazemanovi Jaafarovi z Malajsie. Mimo to vyhrál jezdec Trevora Carlina dalších pět závodů a získal tak titul, ze kterého se před ním radovali již hvězdy jako Senna, Hakkinen nebo Piquet.
Zatímco se Harvey bude i příští rok spoléhat na podporu spolku Racing Steps Foundation (který sponzoruje i Jamese Balada v GP2), lze mezi ostatními piloty britské F3 ročníku 2012 najít jen málo talentů se slibnou budoucností.
Vicemistr Jaafar dokázal především sbírat body a již dokázal, že nepatří mezi absolutní supertalenty. O to zajímavěji by se ovšem mohla vyvinout kariéra na Floridě žijícího Portoričana Felixe Serrallese. Dvacetiletý nováček vyhrál již svůj třetí závod ve formuli 3 v Oulton Parku a až do konce sezony patřil díky špičkovým výsledkům mezi uchazeče o titul. Chráněnec Emersona Fittipaldiho má vynikající předpoklady.
Mezi poražené patřil především Carlos Sainz junior. Syn rallyové legendy z kádru Red Bullu vstupoval do ročníku jako favorit, jeho nevyrovnané výkony nakonec ale stačily jen na smutnou šestou pozici celkové tabulky.
1. | Jack Harvey (Brit.) | Carlin | 319 b. |
---|---|---|---|
2. | Jazeman Jaafar (Mal.) | Carlin | 306 b. |
3. | Felix Serralles (P. Rico) | Fortec | 299 b. |
4. | Alex Lynn (Brit.) | Fortec | 253 b. |
5. | Harry Tincknell (Brit.) | Carlin | 223 b. |
Německý ATS F3 Cup
Organizátoři kolem bývalého jezdce a majitele týmu Bertrama Schäfera se letos pokusili o jakousi „vlastní cestu“ a předepsali použití dvoulitrů VW-Power Engine. Aby zabránili jednotvárným závodům minulosti, vybavili agregáty systémem Push-to-Pass. Tento systém dovoluje každému jezdci během závodu na několik sekund zvýšit výkon motoru (z 225 koní na 240) a měl by zjednodušit předjíždění.
Co se týče počtu účastníků byl výsledek tohoto snažení žalostný. S výše popsaným vybavením se zpravidla na start postavilo jen kolem tuctu vozů a pole doplňovali amatéři s relativně zastaralým materiálem.
V průběhu šampionátu se relativně jasně prosadil zkušený Jimmy Eriksson. Jednadvacetiletý Švéd z týmu Motopark (Lotus) vyhrál většinu ze sedmadvaceti závodů a je v zásadě jediným jezdcem ATS-Cupu, který má na postup do vyšších tříd.
Ale možná ještě větší šance na slavno budoucnost má letošní vicemistr. Stal se jím teprve osmnáctiletý nováček Lucas Auer z rakouského Kufsteinu. Tyrolák vyhrál sice jen jednou, na Lausitzringu, vrcholem jeho učebního roku v F3 ale jistě bylo druhé místo na Red-Bull-Ringu, za které přijal pohár z rukou svého strýčka, bývalého pilota Ferrari, Gerharda Bergera. Auer se zlepšoval každým ujetým kilometrem a bude příští rok jistě patřit mezi favority formule 3. I díky svému strýcovi…
Za těmito dvěma výraznými osobnostmi se umístili poněkud bezbarví Kimyja Sato z Japonska a Mitchell Gilbert z Austrálie – oba ovšem budou muset vynaložit hodně času a financí, aby potvrdili, že mají na více. Pátý tabulky, Brit Tom Blomqvist, se kvůli kolizím s termíny evropského šampionátu zúčastnil jen patnácti závodů, z nichž čtyři jasně vyhrál – což poněkud ubírá na hodnotě Erikssonova titulu.
Německá F3 to bude mít i roku 2013 těžké, aby představila publiku hodnotné pole. Vlastní technika Push-to-Pass odrazuje účast hostujících týmů, a k tomu ohlásila přední stáj Van Amersfoort (nasazovala letos tři vozy), že příští rok přestoupí do evropského šampionátu.
1. | Jimmy Ericsson | (Švéd.) | Lotus-Motopark | 408 b. |
---|---|---|---|---|
2. | Lucas Auer | (Rak.) | Van Amersfoort | 298 b. |
3. | Kimiya Sato | (Jap.) | Lotus-Motopark | 281 b. |
4. | Mitchell Gilbert | (Aus.) | Performance Racing | 277 b. |
5. | Tom Blomqvist | (Švéd.) | Eurointernational | 222 b. |
Hlavním Bergerovým úkolem bude sjednotit příliš malá pole jednotlivých šampionátů, zajistit tak větší počet vozů, a tím i úroveň nově zavedeného Mistrovství Evropy F3. Letos se tento šampionát postaral vlastně jen o zvýšení nepřehlednosti této třídy (započítávaly se do něj všechny závody Euro-Serie a dva zvláštní podniky v Pau a Spa).
Vstříc mu při tom přicházejí dva body: promotéři Euro-Serie a Britského mistrovství i bez pomoci FIA jednají o spojení svých šampionátů a druhým bodem je skutečnost, že formule GP3 (jejíž zavedení bylo jedním z hlavním důvodů úpadku F3) od příští sezony vsadí na novou generaci mnohem výkonnějších vozů, a nebude tím formuli 3 přímo konkurovat.