"Na tenhle zápas jsem se připravoval extrémně. Po dvou a půl měsících jsem dostal šanci jít do brány a chtěl jsem něco dokázat," připomíná Jan Krkoška, že je za reprezentačním gólmanem Michajlovičem dvojkou Panterů.
"Možná byl poslední v mé kariéře. Jsem starý, nevím, jestli se ještě dostanu do brány," říká Krkoška, ve 32 letech veterán týmu.
Nerozmyslíte si po tomhle utkání konec kariéry?
Uvidíme, co kluci. Slíbil jsem to, ale po finále poháru jsem nalomený. Byla tam parádní atmosféra. Sešla se tady výborná parta lidí, florbal mi bude strašně chybět.
Třeba jste si teď řekl o více šancí.
Kéž by. Čím více budu chytat, tím lépe. Zatím to bohužel nevycházelo. Ale tým šlape, a to je důležitější.
Měl jste větší obavy o čisté konto, nebo o zdraví, když vám spoluhráči dávali hobla?
O nulu jsem moc strach neměl, kluci hráli výborně. Neměl jsem moc práce, bylo to relativně v pohodě.
Myslel jste na čisté konto hodně?
V hlavě jsem to měl celou třetinu, to je jasné. Pro mě byl problém držet pusu a na beky moc neřvat.
První zákrok jste si připsal až v 15. minutě. Bylo nepříjemné tak dlouho čekat?
Nepřekvapilo mě to, když se podíváte na výsledky Kladna. Je těžké proti nim chytat, dlouho nevystřelí a pak najednou šance. Na konci první třetiny jsem si říkal, že střely nejsou nijak nebezpečné a nula by mohla vyjít.
Jednou vás zachránilo i břevno.
Ani jsem si nevšiml, dozadu se nedívám.
Tři kola před koncem základní části jste pátí. Zkusíte ještě zaútočit na čtvrté Vítkovice?
Jednou jsme je porazili, tak proč ne podruhé. Chceme skončit nejhůř do šestého místa.