Z kurtů však zběhla a teď je z Anet Jarolímové florbalistka. Podobně jako z Magdaleny Šindelové. Taky její táta byl výtečný reprezentant a teď trénuje.
I ona jeho sport ráda sleduje a i ona má bratra, který se potatil a hokej hraje. Ale sama ho nezkusila: "Možná urazím všechny hokejistky, ale podle mě to není sport pro ženy. Florbal je lepší."
šindelová a jarolímová odpovídaly on-line čtenářům idnes.cz |
Tyhle dvě ženy se sešly v národním florbalovém týmu na mistrovství světa ve švédském Västeras.
Anet Jarolímová (20), dcera bývalého záložníka a nyní kouče fotbalové Slavie Karla. A Magdalena Šindelová (brzy 30), dcera někdejšího hokejového brankáře a dnes trenéra reprezentační dvacítky Jaromíra.
"Jaké to je mít slavné příjmení? Jak kdy. Ale zvykly jsme si, že se na táty každý ptá," shodují se.
Na tátu se toho naprášilo dost
Obě jsou útočnice, obě doufají, že tým po úterním postupu do semifinále vyhraje alespoň ještě jeden zápas a ony tak domů dovezou medaili. Jejich pozice jsou však odlišné, zatímco Šindelová je kapitánkou, Jarolímová většinou sedí na střídačce.
"Máme výtečně namixovaný tým. Jsou tu zkušené hráčky i mladé, co se od nás učí. Na druhou stranu vnášejí do týmu takovou bezstarostnost a pohodu," tvrdí Šindelová.
Jedno je ale společné. Otcové jim dali dobrou výchovu a třeba Jarolímová přiznává: "Naučil mě dodržovat životosprávu. A ten seznam toho, co jsem nesměla, byl docela dlouhý. Hodně dlouhý." Teď už s ní ani s její maminkou otec nežije. Odstěhoval se.
A když Jarolímová včera na zámečku poblíž Västeras, kde florbalistky bydlí, dostala při on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.cz otázku, co by na svého tátu práskla, jen s hořkým úsměvem odvětila. "Minulý měsíc se toho na něj naprášilo tolik, že nic víc nemusím přidávat."
Jarolím se totiž přiznal, že má desetiletou nemanželskou dceru a v nejbližší době plánují s manželkou rozvod. Jeho dcera říká: "Nežijeme spolu, ale jsem ráda, že ho mám. Každý je přece rád, že má tátu. Voláme si, podporuje mě. A v pátek nám bude u televize fandit."
Semifinále proti Švýcarkám totiž bude od 15.30 přenášet ČT4. A nejspíš ho budou mít puštěný i další dva Jarolímové, David a Lukáš – záložníci německého Hamburku a italské Sieny.
"Každý den si s bráchama voláme. Já sleduji všechny jejich zápasy, vždycky čekají, co jim řeknu. Jsem upřímná a slyší pravdu," popisuje Jarolímová, studentka Vysoké školy správní.
Brácha nenašel halu
Podobné je to u Šindelů. I Magdalena je s otcem v kontaktu především po telefonu: "Bude mi třicet, takže je jasné, že spolu nebydlíme."
Naposledy se viděli koncem listopadu, kdy táta slavil padesátku. Teď je ale čeká delší odluka. Jen co se dcera vrátí do Prahy, on letí s juniory na světový šampionát do Kanady.
Bratr Jakub zase bydlí v Brně, kde hraje za Kometu. "Nedávno jsme tam hrály s holkama z klubu pohár, tak jsem mu psala, ať se staví. Po zápase přijdu do šatny, kouknu na mobil a tam od něj pět zpráv. Nemohl najít halu, kde jsme hrály. To víte, sportovci znají cestu na stadion, na kafe a domů," vtipkuje Šindelová, jedna zmála českých florbalistek, jež si zkusily angažmá v zahraničí. Hrála ve Finsku.
Teď žije zase v Praze, pracuje u ČSA a stejně jako Jarolímová hraje za nejlepší domácí klub Tigers. A už brzy by obě chtěly mít ještě něco společného. Medaile z mistrovství světa.
