Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Florbalové slzy. Mladá Boleslav ztratila pohár za 45 vteřin

Jan Šebesta (vlevo) z Vítkovic a Jan Natov z Boleslavi. | foto: ČTK

21 2016
Natahovali se po pohárovém hattricku, ale třetí zlato v řadě nakonec florbalistům Mladé Boleslavi neuvěřitelně uniklo. Ve finále dostali od Vítkovic za 45 sekund tři góly, ten rozdílový na 2:3 padl neregulérně.

Ne každé stříbro se třpytí. Nejnovější medaile v bohaté sbírce za poslední sezony bude florbalisty Mladé Boleslavi spíš strašit.

Takhle přijít o zlato!

„Ani se mi nechce mluvit, omlouvám se. Vůbec nechápu, co se to stalo,“ vydechoval brankář David Rytych. „Moje nejhorší florbalová minuta v kariéře,“ říkal tiše útočník Pavel Bouška.

Dvojnásobní pohároví vítězové z let 2014 a 2015 sahali v úterý večer v Plzni po zlatém hattricku.
Ještě osm minut před koncem vedli nad Vítkovicemi 2:0, jenže pak je sťalo strašidelných 45 vteřin. Za takovou chvíli dostali tři góly. A prohráli 2:3.

Mladá Boleslav coby favorit zkolabovala, jenže bleskový vítkovický obrat měl i temnou stránku. Rozhodující gól padl nedovoleně vysokou holí. Vítkovický kapitán Matejčík zblízka zasáhl míček nad úrovní pasu, přitom florbalová pravidla zakazují hrát výš než po kolena.

Prokázaly to například záběry České televize, která vysílala přímý přenos. Těsně po finále boleslavský trenér Jan Pazdera pouze utrousil: „Pokud bychom padesát minut hráli sebevědoměji, pak by nerozhodlo to, co se odehrálo ve třetí třetině.“

Ve středu byl pro MF DNES konkrétnější: „Na rozhodčí nemohu být naštvaný, protože jejich finálový výkon je odrazem jejich kvality. Chyby dělali na obě strany. Ale divím se, proč na finále nejsou delegovány elitní dvojice.“

Zápas v Plzni rozhodovali Martin Valenta a Michal Žďárský, přičemž klíčovou situaci posuzoval druhý jmenovaný, od střelce Matejčíka stál přibližně jen tři metry, ale přesto ukázal: „Gól platí!“

Boleslavští hráči protestovali, rukama naznačovali: To byla přece vysoká hůl! Ale marně. „Sám jsem si dával pozor, abych míček nezasáhl vysoko, protože by z toho byl nájezd,“ vyprávěl boleslavský bek Tomáš Novák, který byl u souboje s Matejčíkem. „A pak do něj plácne ten vítkovický hráč a gól platí. Nechápu, kam se rozhodčí díval.“

Středočechům ještě zbýval čas na odpověď, měli přesilovku, trefili dvě tyčky, zkoušeli hru v šesti bez brankáře. Ale na konci museli jít jen pro stříbro. „Než nastala ta minuta hrůzy, byl jsem z naší hry zklamaný. Vůbec jsme si nevěřili, většině hráčů chyběla individuální odvaha. Umíme hrát daleko lépe,“ netajil se Pazdera.

Trofej zmizela. A co superliga?

Po zlatém poháru, který měl dva roky své místo poblíž boleslavské kabiny a připomínal zářivé úspěchy, zůstalo prázdno.

Boleslav se teď musí upnout k superlize, kterou vede o bod před pražským Chodovem. Do konce základní části zbývají čtyři kola, pak se rozběhne play-off se superfinálovým vrcholem.

A s boleslavskou účastí v nablýskané O2 areně stejně jako před rokem? „Finálová pohárová prohra nás nepoloží,“ říkal přesvědčivě kouč Pazdera. „Naopak věřím, že nám pomůže. To může být největší hodnota toho zápasu.“

O významnější trofej se totiž teprve bude hrát.

Bouška: Nebyli jsme ve své kůži. Měli jsme hrát lépe

Na konci minulého roku ohlásil návrat ke kariéře, protože bez florbalu nedokázal plnohodnotně žít.

V pohárovém finále proti Vítkovicím vstřelil útočník Pavel Bouška svůj první „novodobý“ gól a dlouho se zdálo, že by klidně mohl být i vítězný. „Už jsem se chtěl trefit, abych se lépe cítil,“ líčil. „Ale nakonec jsme prohráli, takže se mi ten pocit dost zhoršil.“

Ještě osm minut před koncem jste vedli 2:0. Cítíte, že jste byli na dobré cestě?
Už jsem stoprocentně věřil, že vyhrajeme, protože Vítkovice moc šancí neměly. Bohužel pak přišla strašná minuta. Vítkovice otočily na 3:2 a my už jsme se z toho nevzpamatovali.

Zažil jste někdy něco takového?
Nezažil. Tohle byla asi moje nejhorší florbalová minuta. A je škoda, že přišla zrovna ve finále.

Co jste si v tu chvíli myslel?
Hlavně jsem hecoval kluky, abychom ještě dali gól. Měli jsme šance, ale neproměnili jsme je, což je jeden z důvodů naší prohry. Kdybychom na začátku přidali góly a bylo to 5:0, už bychom si pro pohár došli.

V minulosti jste často dokázali ke konci zvrátit nepříznivý vývoj. Proč ne tentokrát?
Nepřálo nám štěstí – ještě za stavu 2:3 jsme dali dvě tyčky. Přišlo mi, že jsme nebyli ve své kůži. Kdybychom převedli lepší hru, Vítkovice bychom smetli.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze