Vstoupí Šarapovová mezi legendy? Nebo v Paříži překvapí italská Popelka?

Mohla říct: Končím. Tenisový svět by se uklonil šampionce. Ve sbírce už měla tři grandslamové triumfy, týdny na postu světové jedničky a titul nejlépe placené sportovkyně planety. Jenže Maria Šarapovová se rozhodla jinak, podstoupila operaci ramene. Vrátím se opět na vrchol? dumala. Vrátila. Na Roland Garros bude v dnešním finále (od 15:00) proti Saře Erraniové bojovat o zkompletování grandslamu.

"Teprve teď, v pětadvaceti letech si poprvé ve své kariéře uvědomuju, jak obrovský úspěch to je," řekla ruská tenistka.

Je zpět na vrcholu, postupem do finále si zajistila návrat na první pozici v ženském tenise. V pondělním žebříčku WTA bude první.

"Pár let po operaci ramene, kdy jsem v žebříčku byla někde kolem stovky je skvělé, že zase budu jedničkou," rozplývala se v Paříži nadšením. A vychutnávala si ódy na svou hru.

Opojný pocit úspěchu dokonale zná. Poprvé si jej vychutnala, když jako sedmnáctiletá ovládla Wimbledon.

Erraniová jako Popelka?

Oběma je 25 let, obě si poprvé zahrají ve finále Roland Garros. Ale jak se liší!
Fyzicky dělí Marii Šarapovovou a Saru Erraniovou 24 centimetrů.
Ruska už vyhrála 26 turnajů, její italská soupeřka pět.
Kráska ze Sibiře pouze na prize money vydělala víc než 19 milionů dolarů, tenistka z Bologne měla před pařížským turnajem na kolonce příjmů necelých 2,5 milionů dolarů.
Možná i proto zvolila Martina Navrátilová ve finálových prognózách příměr "Popelka Erraniová". Může překvapit?
"Dlouho jsem nevěřila, že můžu porážet nejlepší hráčky. Ale teď jsem tři z nich zdolala a jsem v grandslamovém finále. Možná bych měla začít přemýšlet trochu jinak," uvědomuje si Italka.
Letos už vyhrála tři turnaje na antuce (Acapulco, Barcelona, Budapešť), výrazně ji pomohla změna rakety. Pokud zvítězí na Roland Garros, stane se teprve druhou italskou vítězkou pařížského grandslamu po Francesce Schiavoneové v roce 2010. A zároveň první šampionkou mimo TOP 20 od roku 1976. Před turnajem byla v žebříčku na 24. místě. Po něm bude v elitní desítce.
"Hraje výborný antukový tenis. Bude to výzva," krotí prognózy Šarapovová. Je velkou favoritkou. I proto, co připomíná Navrátilová: "Nejlepším Šarapovové úderem je return a nejslabším úderem Erraniové její servis."

Úspěšná, chytrá, atraktivní blondýna se brzy stala celebritou i mimo kurtů a nejlépe placenou sportovkyní planety. Přidala další tituly, vyhrála US Open 2006 a o dva roky později také Australian Open.

A pak přišla bolest. Ostrá, bodavá bolest v pravém rameni. Stěží zvedla ruku nad hlavu. Nebyla schopna servírovat bez bolesti. A právě tehdy mohla říct: Končím.

Jenže to by nebyla Maria Šarapovová. Od dětství byla ambiciózní a ctižádostivou bojovnicí. "Tenis hraju od čtyř let. Oddala jsem se mu. Když jsem tehdy byla mimo, uvědomila jsem si, jak moc jsem byla šťastná, když jsem mohla hrát," vzpomněla.

Na nemocničním lůžku, v pochybách kolem své další kariéry, tehdy přemítala: Asi budu muset úplně změnit techniku podání. Změnila. Hodiny a hodiny dřela. A pomalu znovu začala vyhrávat.

Loni se probojovala do finále Wimbledonu, ale titul jí vyfoukla Petra Kvitová. V Paříži si o grandslamovou trofej zahraje znovu. V souboji s italskou antukovou specialistkou Sarou Erraniovou bude bojovat o vstup do tenisové historie.

Vyhraje-li Roland Garros, stane se desátou tenistkou historie se ziskem kariérního grandslamu. "Byla to dlouhá cesta zpátky, dlouhý proces. Spousta dní frustrace a nejistoty, jestli ten váš moment někdy ještě nastane," přiznala Maria Šarapovová.

Když se však dnes ohlédne zpátky, má jasno: "Stálo za to. Jsem vděčná za zkušenost, kterou mám. Tolik jsem se naučila."

Nemusíte ji mít rádi. Na kurtu působí odtažitě, navenek možná až arogantně. Její hlasité hekání není právě příjemnou melodií pro uši.

Přátelství mezi tenistkami neuznává, se soupeřkami nekamarádí, s většinou z nich ani nemluví. Ale jedno jí upřít nelze. Maria Šarapovová je mimořádná tenistka. Triumf na Roland Garros může význam této věty pouze zdůraznit.