Totéž se naposledy povedlo Steffi Grafové a Monice Selešové v letech 1987 a 1990. Obě legendy vzápětí získaly v Paříži premiérový grandslamový titul kariéry.
Napodobí je? Už loni byla doma favoritkou. Ale zhroutila se, ve čtvrtfinále podlehla Sereně Williamsové 1:6, 2:6. „Brutální výprask. Zdrcující prohra,“ psaly pak agentury a Mauresmová bez skrupulí říkala: „Pro svůj výkon nemám omluvu. Byla jsem strašně svázaná. Nohy jako bych měla přilepené k antuce.“
Se zoufalstvím v obličeji hlesla: „Asi bych měla dělat něco jiného.“ Novináři jí přiřkli Pomeranč, cenu pro nejvstřícnější hráčku při styku s médii. Ocenili otevřenost svalnaté ženy s rozložitými rameny a mohutnými pažemi.
Naopak soupeřky v sezoně 1999 uspořádaly hon na čarodějnici. Byla jí ona... Tehdy na Australian Open přiznala homosexuální orientaci. Sdělila světu, že miluje Sylvii Bourdonovou, o dvanáct let starší majitelku restaurace v St. Tropez.
Nechtěla už skrývat svoji lásku za imaginárního přítele. „Sylvie si to nezasloužila,“ řekla. Přidala i výtku: „Znám nejméně tucet lesbických tenistek, které svoji orientaci tají. S takovou přetvářkou se jim nevede zrovna nejlíp.“
Hráčky její vyznání nepřijaly. „Ženu mi příliš nepřipomíná. Musela používat steroidy pro nárůst svalové hmoty,“ vyřkla Lindsay Davenportová. A Martina Hingisová ťala do živého ještě tvrději: „Když Amelie žije s přítelkyní, je to poloviční muž. Vypadá jako vyhazovač z nočního podniku.“ „To že řekla? V tom případě je Martina blb,“ reagovala Francouzka.
Hingisová ji v melbournském finále porazila, načež se omluvila: „Vím, byla to ode mě blbost.“ Jenže ke smíru nedošlo. Mauresmová považovala omluvu za neupřímnou.
Organizace francouzských lesbiček ji pasovala za svůj vzor a vydala prohlášení: „Díky ní se mnohé ženy už necítí tak osamocené.“ Tenisová legenda Billie-Jean Kingová však varovala: „Za pravdu zaplatí Amelie tvrdé bolestné. Svou otevřeností se připravila o řadu reklamních nabídek.“
Nemýlila se. Mauresmová si navíc sama podřezávala větev. Obklopila se jen samými ženami, vyměnila kouče Beshforda za obtloustlou Sophie Collardetovou, která se neuměla trefit do míče. „Spíše než trenérka je to další milenka,“ tvrdili znalci zákulisí. Český kouč Pavel Složil s despektem poznamenal: „Ničí si kariéru.“
Pád na žebříčku zarazila, teprve když se srovnala sama se sebou. Od roku 2001 je stabilně ve světové desítce.
Preferuje mužské kraťasy místo sukní. Má novou přítelkyni a netají se s tím. Ale zároveň spolupracuje s Loicem Courteaem, francouzským fedcupovým trenérem. A nabírá psychickou odolnost.
V letošním římském finále prohrávala s Capriatiovou 3:5 ve třetí sadě, odvracela mečbol. Přesto triumfovala. „Dodalo mi to hodně sebevědomí. Hrála jsem srdcem. Na Roland Garros jsem perfektně připravena,“ oznámila.
Už doma neselže? Nesesype se? Hraje si se zlatým retrívrem Sophií, zvelebuje vlastní vinný sklep. Jednou chce mít svůj ranč. Mnohem víc však touží po poháru Suzanne Lenglenové. Trofeji pro pařížskou šampionku.
