"Tak komu budeš fandit? Brazílii, nebo Mexiku," ptá se tatínek v metru svého synka, oblečeného do žlutého dresu Arsenalu. "Nemohl bych fandit Británii?" opáčí dítě.
Ne, to by nešlo, britský tým nešťastně vypadl už ve čtvrtfinále, a tak musel svůj posvátný stadion ve Wembley přenechat úspěšnějším týmům. Pětiletý kluk si vybral Brazílii.
Po vystoupení z metra se člověk vnoří do řeky lidských těl, která ho donese až před brány stadionu. Občas to je pěkně divoká řeka, jejíž peřeje se čeřily tu v rytmech brazilské samby, jinde tradičním pokřikem "Mexico, Mexico, rarara!"
Na jednom břehu hraje parta bubeníků, u druhého se dělá zátočnina, jak lidé zastavují před stánky s občerstvením a se suvenýry. Je to poslední šance vybavit se vlajkou, šálou, nabarvit si tváře.
O fotbalovém finále čtěte zde |
Máme tu i přehradu. Je v místě, kde dvousetmetrovou pěší trasu protíná silnice. Dav se tu na pokyn pořadatelů vždycky ukázeněně zastaví, počká a pak plyne dál.
"Mexico, rarara!" skandují chlapíci v sombrérech a čekají, až k nim lidská řeka přinese někoho, s kým by mohli změřit sílu hlasivek. A nemusí čekat dlouho, z dálky se pomalu blíží rachot bubínků a píšťal.
Vpředu tančí snědá kráska v kraťasech a krátkém tílku z brazilské vlajky, za ní semknutý šik mužů s bubínky. Základ tvoří Brazilci, ale rozverně mezi nimi tančí i kluk s mexickou zástavou.
Parta v sombrérech se pokusí průvod překřičet svým "Rarara!", ale bubeníci jen trochu zvýší grády a sunou se dál ke stadionu.
Fotogalerie |
Wembley je připraveno pojmout 86 000 fanoušků, jenže právě to je pro latinskoamerický karneval smrtící. Diváci, kteří se za branami tak skvěle semkli, jsou najednou rozstrkáni do různých řad a sektorů. Na rozdíl od velkých fotbalových turnajů se při olympiádě dělením míst na sektory jednotlivých týmů nikdo nezabývá.
Brit, dva Brazilci, skupinka Mexičanů, půl řady Britů za ní deset kanárkových dresů s brazilskými fanoušky. Takhle nějak to ve Wembley vypadá a na atmosféře to je znát.
Fandí se, stadion hučí jako obří úl, ale skandování je tady pomálu. Mexičané to zkusili dvakrát, Brazilci bubnovali v malých skupinkách a okolí už k tanci nestrhlo. Divácká vlna létala kolem dokola jen jednou.
Vývoj zápasu těší mexickou menšinu, Brazilci už po závěrečném hvizdu nečekají na vyhlášení výsledků. To Mexičané čekají trpělivě dlouhou dobu a pak jásají, když hlasatel vyvolává jména zlatých medailistů pěkně jedno po druhém.
Ceremoniál na stadionu končí mexickou hymnou. A v ulicích už zase začíná velký karneval, byť teď asi s převahou fanoušků v sombrérech.
tisknout 
