Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Chřipka zruinovala mé tělo. Jak Cancellara nenaplnil ani svůj růžový sen

Fabian Cancellara na trati úvodní časovky. | foto: Profimedia.cz

7 2016
Cyklistické Giro se vydalo na třítýdenní pouť z Apeldoornu do Turína. Tom Dumoulin, hrdina loňské Vuelty, vyhrál zahajovací časovku. Vincenzo Nibali v ní najel čas na své velké protivníky. A pětatřicetiletý Fabian Cancellara opět marně snil...

Za cílem se sesunul na asfalt u hrazení, zničený a vyčerpaný.

Skončil osmý. Tak zase nic.

Celá tato sezona je sezonou velkého Cancellarova loučení. „Bude mojí definitivně poslední,“ vyhlásil pětatřicetiletý jezdec už loni v listopadu.

Měla být jeho spanilou jízdou.

Chtěl se na jaře loučit ještě jedním vítězným monumentem na kostkách. Chtěl také poprvé v kariéře, aspoň na jeden jediný den, obléci růžový dres na Giru.

Jenže pokaždé bylo něco proti.

Ve Flandrech příliš silný Sagan.

Na Roubaix příliš mnoho pádů.

A nyní v Apeldoornu příliš slabé tělo, umořené střevní chřipkou.

„Hrozná škoda,“ litoval Dirk Demol, šéf týmu Trek. „Jinak by to byla trať přímo stvořená pro Fabiana.“

Nastoupím jako outsider

Cancellara, syn italského přistěhovalce, objevil cyklistiku ve třinácti letech, když doma v garáži narazil na staré rodinné kolo. Přestal hrát fotbal a vrhl se na svoji novou lásku.

V létě 2004 vyhrál prolog na Tour a Giorgio Squinzi, mecenáš jeho stáje Mapei, věštil: „Toto je budoucí Miguel Indurain.“

Mladý Švýcar nicméně nezamířil do společnosti vítězů Grand Tour, nýbrž mezi vládce časovek a kostek. Čtyřikrát oblékl duhový dres mistra světa v časovce. Také na hrách v Pekingu 2008 v ní získal zlato a navrch stříbro ze silničního závodu. Třikrát dominoval kostkám Okolo Flander i na Paříž–Roubaix.

Ve velkém stylu se měla odehrát též jeho letošní rozlučka se zrádným „pavé“. Ani v Roubaix se však nedočkal vytouženého happy endu, padl při stíhací jízdě za vedoucí skupinou.

11.dubna 2016 v 14:08, příspěvek archivován: 07.května 2016 v 09:20

Here my #goal an #dream was over.the last @Paris_Roubaix end it in a different way that i was expecting pic.twitter.com/crgIuKzIhM

Později se psalo, že příčinou karambolu nejspíš byla olejová skvrna na cestě, následek předchozí kolize tří motocyklů.

Jenže to už bylo vlastně jedno.

V objetí manželky Stephanie skrýval na velodromu v Roubaix dojetí. „Neměl jsem štěstí, které jsem potřeboval,“ říkal tehdy. „Můj první start na Pekle severu dopadl v roce 2003 zle, vzdal jsem už za Arenbergem. A podobně zle jsem tu letos i končil. Nevím, proč to tak bylo. Měl jsem nohy, abych tento závod počtvrté vyhrál. Ale jen o nohách Roubaix není. Silnice jsou tady takové, že se na nich může stát naprosto cokoliv. Je to pryč.“

Neutápěl se v lítosti. Rychle přeorientoval mysl na další cíl.

Fabian Cancellara před startem třetí etapy Tour de France
Fabian Cancellara se po úvodní časovce na Tour de France oblékl do žlutého trikotu
ŽLUTÁ MI SLUŠÍ. Fabian Cancellara potřetí obléká žlutý dres lídra Tour.

ŽLUTÉ DNY. Dres lídra Tour de France oblékal celkem devětadvacetkrát, vícekrát než jakýkoliv jiný jezdec, který tento závod nikdy nevyhrál.

Devětadvacet dní kariéry strávil ve žlutém dresu na Tour. Oblékal i ten kdysi zlatý pro lídra Vuelty. Jen na Giru nikdy nejel v „maglia rosa“.

A Giro 2016 začínalo časovkou!

Přípravu měl ideální.

Sebevědomí nabral dostatek.

Přesto ve čtvrtek pronesl: „Nastoupím na start jako outsider.“

Důvodem byla střevní chřipka, která ho přepadla. Místo tréninku ležel v posteli, deptán pocitem slabosti celého těla. „Cancellara malato,“ hlásal titulek Gazzetty dello Sport.

Ale aby se předčasně vzdal? Ne, to neumí.

Odhodlání hledal ve vzpomínkách na časovky, které zvládl na výbornou, ačkoliv mu bylo mizerně. Třeba na závodě Kolem Kalifornie 2009, kdy měl horečku a usnul v týmovém autobuse. „Fabiane, vstávej,“ budili ho tehdy patnáct minut před startem.

„Pak mě mé vlastní tělo šokovalo. Nevím, jak se to stalo, ale vyhrál jsem,“ připomněl.

Špatně mu bylo i před prologem Vuelty 2009, přesto také v něm dominoval. A co týmová časovka na předminulé Vueltě? „Před ní jsem si připadal prázdný a bez síly. Říkal jsem: Musím někde nabrat energii. Zašel jsem tedy do McDonald ́s a bum: najednou jsem byl připraven.“

Apeldoorn a desetitisíce cyklistikou poblázněných Nizozemců nabídly skvostnou kulisu k jeho růžovému pokusu. „Nikdy jsem neviděl tolik lidí na týmové prezentaci jako tady,“ psal už ve čtvrtek na Twitter rakouský cyklista Stefan Denifl.

Ale ani síla, kterou vždy čerpal z fanoušků, tentokrát švýcarskému velikánovi, přezdívanému Spartakus, na trati nepomohla.

„Udělal jsem vše, co jsem mohl,“ svěřoval se za cílem. „Dva dny v posteli mé tělo zruinovaly. Jenže já se nechtěl vrátit domů, ani jsem nechtěl časovku jen objet. Neměl jsem dnes sílu, potřebnou k vítězství. Jsem zklamaný, ale... Budou i jiné cíle na tomto Giru.“

Ten první je zdánlivě prostý: přežít dvě další nizozemské etapy.

„Musím se dostat do Itálie, třeba i s velkou ztrátou,“ plánoval cyklistický Spartakus. „Věřím, že tam se dá mé tělo zase dohromady.“

06.května 2016 v 23:37, příspěvek archivován: 07.května 2016 v 09:17

Thanks for all the support.... I did my maximum,more energy was not there to get more.my flu ruined my #pinkJersey #willNotGiveUp

Pokračovat i příští rok? Ne, ne a znovu ne

Příběh o úžasné kariéře Fabiana Cancellary byl dávno napsán. Letos mu mohl dodat jen drobné nuance.

Zbývá ještě jeden sen: o olympijském triumfu v časovce v Riu.

V říjnu, až sezona skončí, potom opustí peloton navždy. „Je správné odejít, kdy já sám chci, a ne, když odejít musím,“ tvrdí.

CANCELLARA PROTI VŠEM. Největší favorit závodu Fabian Cancellara slaví na velodromu v Roubaix svůj třetí triumf, úplně nalevo ho smutně sleduje Zdeněk Štybar, jehož čeká ještě jedno kolo. Švýcarského vítěze se dlouho držel, ale pak ho zbrzdila srážka s divákem.
Fabian Cancellara se raduje z triumfu v závodě Paříž- Roubaix
Mistr světa Fabian Cancellara v duhovém trikotu. Vlevo druhý v pořadí Švéd Larsson, vpravo třetí Němec Martin.

LÉTA TRIUMFŮ. Coby šampion Paříž-Roubaix a s kostkou pro vítěze tohoto závodu. A v duhovém trikotu mistra světa.

Přemlouvali jej, aby si kariéru natáhl až do dubna 2017 a ještě jednou se vrátil na kostky. Také nyní v Apeldoornu však takovou vizi odmítl: „Ne, ne, ne, ne a znovu ne. Rozhodnutí o konci jsem už udělal a budu si za ním stát.“

Patnáct let závodil s elitními světovými profesionály. „Cyklistika se za tu dobu změnila,“ porovnává. „Mizí z ní radost. Dnes je až příliš o všech těch bláznivých číslech a datech. Já vyrůstal v časech, kdy byla mnohem víc o lásce a vášni.“

Po celou dobu kariéry stála po jeho boku žena, do které se zamiloval. Se Stephanie, o pět let starší než on, si řekli ano po osmileté známosti v roce 2006. Dnes jsou hrdými rodiči dvou dcer, devítileté Giuliany a čtyřleté Eliny.

„Když jsme s Fabianem začali žít, otec mi říkal: Dobře si rozmysli, co děláš,“ vypráví Stephanie Cancellarová. „Tehdy jsem si představovala život po boku profesionálního cyklisty snadnější. Ale i když mi občas bývalo smutno a těžko, nikdy jsem si do telefonu nestěžovala. A než se Fabian po dvou nebo třech týdnech vrátil domů, na svůj splín jsem zase zapomněla.“

Ujišťuje, že 18 let s Fabianem z ní učinilo silnější a samostatnější ženu. „Teď se musíme znovu najít a znovu se poznat. A dohnat těch 18 let, kdy býval až příliš často pryč. Jsem přesvědčena, že budeme mít lepší rodinný život.“

V jednom má jasno. Od rána do večera její muž doma určitě nebude. „Takový přechod z extrému do extrému by pro náš vztah ani nebyl dobrý,“ říká. Což Cancellara potvrzuje: „Během týdne budu pracovat ve své kanceláři a ne doma.“

A když zrovna nebude pracovat?

17.března 2016 v 00:40, příspěvek archivován: 07.května 2016 v 09:28

Could you see me as a singer in the future!!? #lookingfornewjobinthefuture pic.twitter.com/TqPebZsCbJsCbJ

„Budu o víkendech s rodinou.“

„Budu v zimě lyžovat.“

„Budu ochutnávat svoji sbírku italského vína, které jsem tak dlouho odolával. Ale víno je tím lepší, čím déle mu odoláváte. A život je příliš krátký na to, abych pil špatné víno.“

Autor:




Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze