Vůbec nejaktivnějším pilotem byl v tomto ročníku Felipe Massa, jenž si připsal 76 předjetí. Za ním následuje Mark Webber (69), Fernando Alonso (68) a Kimi Räikkönen (66). Sebastian Vettel patří s 37 předjetími do podprůměru, ovšem je to logické, neboť ve druhé části sezony často vítězil stylem start-cíl.
Vůbec nejméně pak předjížděli piloti Marussie Jules Bianchi a Max Chilton. Oba mají po sedmi předjetí, jenže i u nich je jasné vysvětlení: se sílou jejich vozů prostě neměli moc koho zdolávat.
Tím "nejdivočejším" závodem sezony byla Velká cena Británie, kde se objevilo 90 předjetí, jen o dvě méně jich statistici napočítali v Bahrajnu a poslední závod v Brazílii přinesl 66 předjetí. Naopak tradičně nejméně jich bylo v Monaku (16), pak v Texasu (22) a v Monze (26).
I tak teď však F1 zažívá "předjížděcí časy", což ovlivňuje především zavedení DRS zón a možnost využítí systému KERS. Vůbec nejvíc předjíždění totiž F1 zažila před dvěma lety (1 152), kdy v sezoně rovněž suverénně dominoval Sebastian Vettel a průměrně se v jediném závodě objevilo 60 předjetí.
O rok později se průměr snížil na 57, letos pak na 52. Vliv na letošní pokles má skutečnost, že až na závod v Malajsii se Velké ceny obešly bez deště, navíc ze startovního pole odešel tým HRT. Například v prvním desetiletí nového tisíciletí se průměrný počet předjetí v závodě pohyboval okolo 15 manévrů.
Vůbec "nejnudnější" průběh měla formule 1 v roce 1996, kdy za celou sezonu napočítali statistici pouhých 186 přejetí (11,63 průměrně na závod). A historie pak podle cliptheapex.com od roku 1981 pamatuje tři závody, v nichž nedošlo ani k jednomu předjetí (Monako 2003, Indianapolis 2005 a Valencie 2009).
