Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


To nestihneš, varoval ho kolega. Horolezec Sedláček na Lhotse zůstal

Pohled na západní stěnu Lhotse | foto: Expedice Lhotse 2012

20 2012
Uspěli. Ale za cenu života. Dva členové expedice Czech Lhotse 2012 vedené Leopoldem Sulovským vylezli západní stěnou na čtvrtou nejvyšší horu světa, 8 516 metrů vysokou Lhotse. Jeden se nevrátil. Při sestupu zahynul Milan Sedláček. Právě on byl 19. května po Radovanu Markovi zřejmě také nahoře.

"Švidry, to nemůžeš stihnout, dávej si pozor," varoval Marek spolulezce, když se večer vracel z vrcholu a Sedláček stále stoupal. Měl pomalejší tempo. Chybělo mu 50 výškových metrů, když se horolezci pod vrcholem míjeli.

Marek na kamaráda čekat nemohl. "Bylo to sice padesát metrů, ale výškových, a to v tamních podmínkách představuje i hodinu výstupu...," upozornil Leopold Sulovský.

K tomu Radovan Marek mrznul. A byť znovu Sedláčka přemlouval, aby se vrátil, neuspěl. Sám se pak stáhnul do čtvrtého výškového tábora ve výšce 7 800 metrů. Tam čekal na parťáka. Marně. Druhý den sestoupil do tábora číslo 3 za Leopoldem Sulovským.

Expedice Lhotse 2012

Lhotse je s 8 516 metry čtvrtou nejvyšší horou světa. "Patří do koruny nejvyšších světových hor," řekl Leopold Sulovský, vedoucí expedice. "Tam patří ještě pátá Makalu (8 462). Výška ostatních klesá na 8 200 metrů." Nahoru vystoupili  Radovan Marek a Milan Sedláček, který pod vrcholem umrzl. Dalšími členy výpravy byli Pavol Lupi Lupták a Marek Ožana.

"Oba jsem vyhlížel, ale ten večer se nevrátil nikdo z nich," řekl Sulovský. "Ráno přišel Galoš (Radovan Marek) a říkal, že Švidry nedorazil. Už jsme ho neviděli. Touha po vrcholu je někdy větší než touha po návratu dolů."

Sulovský to dobře zná. Vrátil se zpod vrcholu při výstupu na K2 a nyní i na Lhotse. To došel do 8 200 metrů.

"Otočil se mi žaludek, vůbec jsem nemohl jíst. Řekl jsem si, že to druhý den, až vyleze slunko, zkusím znovu. Ale byl čtyřicetistupňový mráz a pořád mi bylo špatně. Raději jsem se vrátil."

Na pomoc Sedláčkovi horolezci vyrazit nemohli. "Ohrozili bychom sami sebe," řekl Sulovský. "Když z takové výšky slezete dolů, trvá pět dnů, než se dáte trochu dohromady. I když si myslíte, že na to fyzicky máte, příroda může být proti. Nahoře je málo kyslíku a to může způsobit trhliny na očním pozadí, člověk přestává vidět. Je to nebezpečné."

Sulovského expedice se na Lhotse vrátila po roce a půl. "Při naší první výpravě nás ze stěny vyhnalo počasí a už jsme neměli čas zkoušet to znovu, protože monzun se protáhl o dvacet dnů," připomněl Sulovský. "Teď jsme si vše naplánovali na šedesát dnů, z nichž čtyřicet jsme byli v základním táboře. Měli jsme tak více času."

Nejméně měsíc trvá, než si tělo a celý organismus zvyknou na podmínky velehor. "A nejde jen o výšku, ale i o ovzduší v Nepálu, kde jsou jiné bacily, jiná strava. Tím vším se musíte překousat," popisuje Sulovský.

Sedláček byl ale zkušený horolezec. "Vůbec by mě nenapadlo, že se něco takového stane," přiznal Sulovský. "Byl se mnou na čtvrté expedici. Úplně nahoře už jde každý sám za sebe. Nečekáte, že někdo udělá takovou chybu."

Členové výpravy chtěli Sedláčka prohlásit za nezvěstného, jenže po nich vylezli nahoru Indové a vyfotili ho. Seděl kousek pod vrcholem. Zmrzlý.

Záchranáři ho stáhnou dolů až na podzim, až pomine období monzunů. Náklady, které dosahují až 25 000 amerických dolarů, zaplatí pojišťovna. Po padesátiletém Milanu Sedláčkovi zůstala manželka a dva potomci.

Autor:


Témata: horolezectví




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze