Sezonu by po zdravotních problémech se zažíváním ráda zahájila v půlce února ve Falunu.
O čem ještě mluvila?
O soustředění a tréninku
„Absolvovala jsem tady v Novém Městě dobrý trénink, který mi to nezávodění trochu vynahradil. Dokonce jsem zvažovala, že bych i startovala, ale nakonec jsme se s doktory shodli, že to neuspěcháme. Zatím těžko říct, jak to bude vypadat, nejela jsem žádný rychlejší trénink. Ale pocitově jsem se tréninku cítila o sto procent líp než před nemocí. Vlastně už jsem schopná trénovat stejně jako před nemocí.“
O zdravotním stavu
„Podle všech vyšetření, která jsem absolvovala tenhle týden po návratu z Kanárů, jsou doktoři nadmíru spokojeni, takže snad můj návrat bude probíhat rychle.“
O posledním měsíci
„Po dlouhé době jsem si užila klidné Vánoce. Pak jsem pomalu začala běhat a jezdit na kolečkových bruslích, protože nebyl sníh. Šestého ledna jsem odjela na Kanárské ostrovy, kde jsem naběhala hromady kilometrů a znovu částečně nabrala sílu, kterou ale budeme muset ještě sakra doladit. Posledních pár dní, co jsem doma, tak lyžuju.“
O teplotních rozdílech
„To byl hrozný šok. Přijeli jsme na Kanáry a vystoupili v zimních bundách na letišti, kde byli všichni v plavkách. Když jsme se vraceli, bylo to horší. Tam jsme leželi u bazénu, bylo krásných 37 stupňů a u nás pak -20. Ale překvapilo mě, že jsem to zvládla bez větších problémů. Sice se asi oblíkám víc než všichni ostatní, ale v pohodě.“
O možném návratu nemoci
„Od doktorů jsem dostal upozornění, že se nemoc vrátit může, ale teď jsem na tom dobře. Pár věcí se ještě musí vychytat, ale psychicky jsem si odpočala a člověk i zjistí, že život je i o něčem jiném, než jen o sportování. Ve mně se zlomilo i to, že jsem v sobě zase objevila touhu něco dokázat. Mám zase větší motivaci.“
O kamarádkách
„Na hotelu jsem se potkala s Liz Stephenovou, dost dlouho jsme se o mém problému bavily. Zjistila jsem, že spousta dalších holek měla podobné potíže jako já. Všechny mi přejí brzký návrat.“
O jídle
„Stále musím nabírat sacharidy postupně. Není to tak, že naberu všechno teď, abych to dohnala. Ale všechno je na dobré cestě. Zprvu jsem měla napsané, kolik čeho musím sníst, teď už je to spíš o tom, abych si to začala řídit sama. Abych nebyla celý život odkázaná na papírek. Holt musím poslouchat své tělo.“
O dalším programu
„Ráda bych se vrátila v půlce února na Světovém poháru ve Falunu. Laufy neplánuju, co se týče Kanady, uvidí se podle těch dvou závodů, které bych ráda absolvovala. Když je zajedu na slušné úrovni, Tour de Canada by asi byla ve hře. Pokud to bude průměr nebo podprůměr, asi bych se zaměřila na běžecké závody. Pořád mám v sobě myšlenku na mistrovství Evropy v půlmaratonu, které se běží v Amsterdamu, nehodlám na tom nic měnit. Ale abych startovala, musím si potvrdit výkonnost na nějaké jiné trati. Splněný limit sice mám, ale úplně mimo formu bych tam nejela.“
