Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Na startu jsem byla tak nacpaná, že jsem sotva stála, smála se Ledecká

Ester Ledecká | foto: Zdeněk Sluka

21 2017
Garmisch-Partenkirchen (Od našeho zpravodaje) - Projela cílem a chvíli nevěřila svým očím. Do kamery jen zakroutila hlavou. Právě si třináctým místem ve sjezdu v Garmisch-Partenkirchenu vylepšila své osobní maximum ve Světovém poháru. „Chci takhle stoupat krůček po krůčku,“ vyprávěla. Možná jednou až k vítězství? „I to je můj cíl. V každém závodě chci vyhrát.

Třináctým místem jste si o šest příček vylepšila maximum ve Světovém poháru. Musíte být nadmíru spokojená.
Je to zvláštní, opravdu bych to nečekala, obzvlášť po těch pár těžkých dnech. Ale rozhodla jsem se, že pojedu a dala do toho maximum. Věděla jsem, že neexistují žádné výmluvy, když jsem se takhle rozhodla. A mám z toho velkou radost, jízda se mi moc líbila. V posledních dnech jsem měla úžasnou podporu od celého týmu. Všichni pro mě fantasticky pracovali, jsem ráda, že je mám.

V noci ze čtvrtku na pátek jste kvůli střevním potížím skoro nespala. Jak jste na tom byla před závodem zdravotně?
Nezvracím už dlouho, takže dobrý. To nejhorší už mám za sebou. Dostala jsem jasné instrukce, že se mám od rána narvat vším možným. Takže jsem se cpala houskama, sýry, před startem jsem vypila litr koly naráz, do toho jsem snědla čokoládu. Připadalo mi, že jsem na tom startu sotva stála, jak jsem byla nacpaná. Ale očividně mi to pomohlo.

Fotogalerie

Uvažovala jste i o tom, že byste nakonec nestartovala?
Ano, vlastně do poslední chvíle, protože jsem nevěděla, jak se to vyvine. Ale od rána jsem se cítila líp, snídaně pak proběhla v pohodě. Říkala jsem si, že se půjdu rozjezdit a pak se rozhodnu. Furt jsem to odkládala, až jsem stála na startu, kde už nebyla jiná možnost, než sjet dolů.

Na trati vám energie nechyběla?
Tenhle sjezd je dost těžký, takže síly docházejí, ale myslím si, že všem. Je pravda, že jsem měla za sebou těžké dny, ale nakonec jsem se cítila líp než v tréninku.

Těsně před cílem jste měla na trati menší problém, málem jste upadla. Co se tam stalo?
U jedné brány byla trochu díra, tak jsem koukala, že to tam s holkama trochu házelo. Snažila jsem se tam být včas, ale i se mnou to trochu hodilo. Naštěstí jsem tu bránu stihla, ale bylo to docela těsný. Dole už nikdo nemá moc sil, ale zvládla jsem to.

Takže vám zbylo i dost sil na nedělní super-G?
Myslím, že jo. Pokud se nestane něco příšerného, tak pojedu.

Jdete po výhře v tréninku v Altenmarktu teď i do závodů o něco sebevědoměji?
Trénink je trénink, to je něco jiného. Jasně, holky taky jedou skoro naplno, ale pořád je to něco jiného. Vždycky se snažím zlepšit tréninkovou jízdu, což se mi tentokrát podařilo. V Altenmaarktu ne.

Použila jste tentokrát i své nejrychlejší lyže?
Ano, dneska už jo.

Už je zvládáte?
Jo jo. Byl s nimi problém jen v Lake Louise, kde jsem to málem v tréninku narvala do sítě, protože jely zatraceně rychle a já na to nebyla připravená. Ne, že bych na ně byla zlá, ale už jsem do nich snad dorostla.

V Garmischi jste loni poprvé nastoupila do Světového poháru a hned bodovala. Chtěla jste sjezd absolvovat i kvůli těm vzpomínkám?
Já se fakt orientovala podle mého stavu. Kdyby mi nebylo dobře, nešla bych do toho. Obzvlášť do takhle těžkého sjezdu, kde je spousta technických pasáží. Bylo by to nebezpečné, nešla bych do toho, kdybych nebyla stoprocentní.

Trenér Tomáš Bank o vás říká, že jednou můžete závod Světového poháru i vyhrát.
To asi bude záležet trochu i na něm, jestli mě k tomu dovede. Jasně, je to můj cíl, v každém závodě se snažím vyhrát, ale zatím jezdím tak, jak jezdím. Doufám, že se budu stále posouvat dopředu. Chci, aby se to vyvíjelo po malých krůčcích, aby to nebyl nějaký velký skok. Nebo ať klidně je, ale ať pak na tom prvním místě zůstanu a nepadám zpátky (zasměje se).







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze