Nejlepší českou krasobruslařku posledních let vystřídala v Ostravě Michaela Lucie Hanzlíková. „Můžu si za to sama,“ uvědomuje si Březinová. „Na republice jsem bohužel dělala chyby, kdežto Míša jela čisté programy.“
Právě národní šampionát v prosinci posloužil jako hlavní nominační kritérium na mistrovství Evropy, které se do Česka vrátilo po dlouhých 18 letech.
A Eliška z krasobruslařského klanu Březinů se utvrdila v tom, že letošní sezona jí nevychází podle představ. Na jejím startu se zranila a formu nestihla vyladit.
I proto se do Ostravy vypravila jen jako divačka. „Byla jsem jen ve středu na sportovních dvojicích. A obdivovala jsem je,“ líčí. „Bruslení se oproti minulým letům posunulo. Je to o třídu výš. Programy jsou náročnější, zařazují se obtížnější prvky, přicházejí noví mladí, kteří mají energii. Dávají do toho víc rizika.“
Na dálku ocenila svoji konkurentku Hanzlíkovou. „Na svoji premiéru se toho ujala hodně dobře,“ chválí 17letou reprezentantku, která postoupila do volných jízd. „Když si vezmu svoji první Evropu, co jsem jela, holky se i se salchowem a toeloopem dostávaly do volných jízd. Letos by se nedostaly. Většina z holek skákala nejobtížnější trojité skoky - flipa a lutze,“ podotýká Březinová, která se pětkrát představila na mistrovství Evropy a třikrát na mistrovství světa.
Páteční vyvrcholení ženské soutěže naživo neviděla.
Nepodpoří ani staršího a slavnějšího bratra Michala, který po krátkém programu drží osmou příčku a v sobotu se pokusí zaútočit na druhou medaili z evropského šampionátu.
Ne, dvacetiletá Eliška nepropadla depresím, že v Ostravě nezávodí. Pilně se chystá na svoji premiérovou univerziádu v Almaty. Do Kazachstánu odlétá už v sobotu. „Myslím, že to bude hodně našlapané. Hlavně bych si chtěla zajet dobré jízdy, když se mi celou sezonu moc nedařilo,“ dodává Březinová, která od nové sezony s bratrem jezdí za Techniku Brno.
Od podzimu také studuje na Masarykově univerzitě obor trenérství. „Na začátku to bylo složitější dát dohromady s tréninkem. Jeden den v týdnu jste od rána do večera ve škole, což bylo celkem divoké. Ale už jsem si zvykla a snažím se to nějak zvládat.“
Její noví spolužáci na počátku semestru netušili, že sdílí učebny se čtyřnásobnou českou mistryní. Víc pokukovali po dráhovém cyklistovi Pavlu Kelemenovi z brněnské Dukly, který se účastnil letních her v Riu. „Ale už se všichni známe. Je tam víc sportovců, třeba biatlonistů,“ líčí Březinová.
Zazávodit si pod pěti kruhy je i velký sen mladé krasobruslařky. „Aspoň jednou kdyby se to povedlo,“ špitne. Zatímco její sourozenec Michal příští rok po hrách v Pchjongčchangu plánuje ukončit kariéru, Eliška by ráda pokračovala. „Zkusila bych jezdit i další čtyři roky. Uvidíme, jak na tom budu zdravotně a jak mi to půjde. Je to ještě hodně daleko,“ ví Březinová. „Věřím, že jsem tak v polovině kariéry. Snad ještě pár let vydržím,“ usměje se.
