Do české metropole se vrátí po třinácti letech. Zatímco v roce 1996 pomohl švédskému týmu dvěma body k výhře nad Českem v semifinále Davis Cupu, 21. listopadu se v rámci pražské exhibice v O2 Areně znovu potká se svými někdejšími velkými soupeři.
"Pamatuji si, že už jsem kdysi takovouhle akci absoloval. Tenis je individuální sport a hrát za tým je vždy něco jiného. Líbí se mi to," řekl třiačtyřicetiletý Edberg v telefonickém rozhovoru s novináři.
stefan edbergNarozen: 19.1.1966 Tituly: 42 (dvouhra), 18 (čtyřhra) Grandslamy: 6 (dvakrát Australian Open, dvakrát Wimbledon, dvakrát US Open) |
V jaké formě přijedete do Prahy?
Určitě to není jako před dvaceti lety (smích), ale jsem v pohodě. Ale chodím každý týden hrát, udržuji se ve formě. Loni jsem sehrál tři exhbice, letos sedm a na příští rok jim mám naplánováno taky sedm. Musím se pořád udržovat v kondici.
Je ve vás stále touha vítězit?
Pořád to tam je. Ne sice tak silné jako dřív, ale kdo hrál jednou profiesionálně, tak chce vyhrávat pořád. Když to jde.
Vy jste proslul svým útočným stylem servis-volej, stále u něj zůstáváte?
Hrát tímhle stylem je velmi fyzicky náročné. Proto jsem trošku svůj styl hry změnil. Takže teď víc hraji od základní čáry, abych se tolik nenadřel.
V Praze se potkáte se svými někdejšími soupeři Borisem Beckerem a Matsem Wilanderem. Se kterým jste měl větší rivalitu?
Určitě s Beckerem. Jsme stejně staří, svedli jsme spoustu bitev jednak o první místo v žebříčku, jednak ve Wimbledonu (v letech 1988-90 spolu třikrát hráli finále, Edberg dvakrát vyhrál). Myslím, že to bylo prospěšné pro nás oba, neboť nás tahle rivalita hnala dál.
Současná světová jednička Roger Federer uvádí, že jste byl jeho vzorem. To musí těšit, že?
Ano (úsměv). Je to skvělý pocit slyšet, že jsem byl jeho vzorem, protože Roger je teď idol pro mě. On je fantastický hráč. Jestli ne nejlepší, tak jeden z nejlepších. Obdivuji vše, co dokázal. Rád se dívám na jeho zápasy.
Vy jste v Praze hrál v roce 1996, jaké máte na české hlavní město vzpomínky?
Určitě krásné, protože tehdy jsme tu prošli přes Česko do finále Davis Cupu. Pamatuji si také Prahu, je to nádherné město - i když tehdy jsme neměli tolik času si ho víc prohlédnout. Proto se sem teď rozhodně velmi těším.